Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Olympiáda Khanty-Mansiysk 2010 - 4. a 5. kolo

Tak a je tady čtvrté kolo a na 36. stole mě čeká zápas Malajsie – Švýcarsko. Po úvodní debatě s kapitánem Malajsie o přituhujícím počasí a nedostatečném vybavení reprezentace svrchními díly z jižní části Malajského poloostrova a severu ostrova Borneo (vzít si jen džínové bundy chce notnou dávku odvahy) si v duchu říkám, co mě dneska čeká a nemine. Už si totiž začínám myslet, že musím mít v sobě  nějaký magnet, protože téměř každé kolo se něco semele. A ono to opravdu přijde … Za Švýcarsko na první desce nastupuje sympaťák GM Yannick Peletier, vedle něj usedá GM Joseph Gerald Gallagher a Michal Konopka, který prochází zhruba po hodince velkým sálem to komentuje slovy: „To máš krásný zápas, Švýcaři jsou jasní favoriti, ale nesmí se zbláznit Gallagher“.


GM Yannick Peletier - Švýcarsko

Zápas se však podle předpokladů vyvíjí lépe pro zemi helvetského kříže, na třetí desce Kurmann rychle rozloží svého soupeře, Gallagher taky slavně vítězí a na čtvrté šachovnici se zaknihuje remíza. Už si v duchu říkám – tak teď ještě Pelletier přehraje malajskou jedničku a můžu vyrazit lovit své oběti objektivem fotoaparátu. Ale pozor, omyl, borec z Malajsie postupně přehrává Pelletiera a mě je jasné, že dneska to bude na dlouho. Sál se pomalu vyprazdňuje a Pelletier obětuje v koncovce kvalitu za úzkou cestičku do remízy, nakonec v 98. tahu Pelletier reklamuje 3x opakovanou pozici (po zapsaném zamýšleném tahu Sa2 se pozice vyskytne na šachovnici potřetí - článek 9.2a). 


Pozice, ve které Pelletier 98. ... Sa2 reklamoval 3x opakovanou pozici

Zjišťuji, že v sále jsme již zůstali opět poslední a tak se takticky ptám IM Mase Hafizuhelmiho, že reklamace 3x opakované pozice je zároveň nabídkou remízy?! Než mu stačím doříct, že pokud nesouhlasí, pak samozřejmě můžeme provést rekonstrukci, z jeho úst zazní: „I would like to check it“. Dobrá tedy… usazuji oba pány k vedlejšímu stolu a začíná se přehrávat celá partie od začátku – to už zjišťuji, že nejsme tak úplně sami a z dvou metrů pozorují celou situaci sektorová rozhodčí Jarecki, deputy rozhodčí Vardapetyan a mihne se chief arbiter Stoisavljevic. Říkám si: „Není už nás tady na tu partii tak trochu hodně rozhodčích“ a pomalu cítím, jak mi po zádech teče kapička potu. Tuhle situaci jsem už zažil několikrát, ale teď to chutná trošku jinak a mě se začínají trošku klepat kolena (to není možné - nikde se nic neděje, žádná reklamace, všichni zapisují jedničky a nuly a u mě magnet začal opět fungovat). Nacházíme první pozici, následně druhou (samozřejmě vždy na tahu černý) a pak Pelletier s úsměvem prohlásí: „A po třetí to stojí vedle na desce“. Tady si dovolím do ticha pronést: To je sice fajn, ale já bych to chtěl vidět až do konce – co když tam bude nemožňák nebo nedejbože mat“ (samozřejmě, že jsem celou koncovku viděl). To u obou soupeřů vyvolá již úsměvy na tváři a dokončí rychlou frekvenci pár tahů. V uvolněné atmosféře podepíšou partiáře a následně zápis o utkání – Švýcarsko vítězí 3:1. Kapitán Švýcarska a Malajsie se slovy „něco o dobré práci“ se loučí, podávám si ruku s oběma protagonisty závěrečné partie a od kapitána Malajsie ještě dostávám speciální odznak (po utkání s Tureckem již druhá malá pozornost). Pokud to tak půjde dál – tak se stanu několikanásobným přeborníkem v pozdních odchodech a pohled do malého sálu mi bude navždy zapovězen.

Před pátým kolem se koná schůzka rozhodčích a hned na začátku je zřejmé, že se stal nějaký průser. Je vidět, že Sava je naštvaná a za moment se dovídáme důvod jejího rozladění. „V oficiální galerii na stránkách olympiády byl ve čtvrtém kole zachycen spící rozhodčí“ – jak už jste si mohli přečíst - situace není růžová, ani ve velkém sále (spící tuniský rozhodčí), tak i malý sál si vybírá své oběti. Začíná tedy tvrdý režim (podle mého názoru již pozdě, tvrdší mantinely se měly nastavit již dříve) – příchod 13:30 (to je už úplně mimo mé chápání, protože utkání stihnete připravit během 5 minut – ale budiž), případný spánek, neplnění si svých povinností, pozdní příchody na přípravu - automaticky znamená předčasný odjezd. Samozřejmě, kdo se necítí dobře, tomu bude umožněno zůstat na pokoji (jsme všichni jen lidé), ale další excesy jsou nepřípustné. Mění se i systém kartiček, u nás zůstávají červené karty, do malého sálu míří žluté.

V pátém kole opět na 36. stole dostávám utkání Kypr – Ekvádor. Pohledem zjišťuji, že diference v Elo bodíkách je obrovská, ale raději okamžitě odháním myšlenky na „bleskovou partii“. Tentokrát se nestačím divit a během 3 hodin utkání končí výsledkem 0.5 – 3.5.


5. kolo: Kypr - Ekvádor

Já jak v transu si půjčuji foťák spolubydlícího Bogdana a uháním lovit snímky do vestibulu a do malého sálu. Dvě hodiny si tak můžu vychutnávat pořádnou atmosféru – fotím reprezentanty, světovou špičku – Topalova, Cheparinova, Gelfanda, Aroniana, krásně mi do záběru vlezou náš delegát Petr Pisk s Ali Nihat Yazichi, Geoffrey Borg, fotím se s „Shakem“ a již do budoucna plánujeme partii fotbálku v Pardubicích a v malém sále odchytím i samotného Geurta Gijssena (snad táta, děda, guru všech světových rozhodčích). Ostatně vše si můžete prohlédnout ve fotogalerii…



Geurt Gijssen a já

Večer pak dostáváme pozvání od Aleksandra Sibriaeva a Sergeye Galochkina na malou večerní akci - návštěvu a ochutnávku piva v místní restauraci. Mimochodem náš průvodce Aleksandr Sibriaev hrál s Vassily Ivanchukem v prvním kole na Světovém poháru v roce 2005 (právě tady v Khanty-Mansiysku) – první partii zremizoval a ve druhé prohrál. Sergeye Galochkina si jistě budou pamatovat v Novém Boru (že ano Viktore??) a ze série turnajů Czech Tour pardubického Ave Kontaktu. Večer pokračuje v pohodové atmosféře a poprvé mám i možnost bližšího kontaktu s ruskou policií (podotýkám, že jsem měl jedno pivo), která zde stojí a hlídkuje na každém rohu. Nepřecházím ulici zrovna na vyznačeném přechodu pro chodce a zdálky se ozve zvuk z ampliónu a směrem ke mně se rozjíždí blikající maják policejního auta. Pánům policistům se omlouvám v angličtině, že se již něco takového nebude opakovat a ukazuji svou akreditaci. Zhluboka si můžu vydechnout za svou klukovskou nerozvážnost a pokračovat do šachového klubu „De La Regance“ na partičku šachu s výše uvedenými přáteli za doprovodu saxofonu a piána. No posuďte sami, nebylo tam krásně???

 

přidal Ladislav Palovský dne 28.09.2010 | sekce: Zajímavosti


Aktuální akce

V dané kategorii nejsou žádné dokumenty.

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009