Podrobný výpis článku
Šachová olympiáda Tromsø 2014 - Where great minds meet
Nějak se začít musí a přiznám se, že těch zážitků za dva dny v Tromsø je tolik, že nevím, jestli se mi podaří to nějak celé rozumně uchytit. Do Tromsø jsem se nijak zvlášť nestihl těšit, protože týden před odjezdem jsem absolvoval dovolenou s rodinou a před cestovní horečka na mne dolehla až ve čtvrtek večer - při balení, teprve v pátek na terminálu 2 v Praze jsem si uvědomil, že opravdu poletím na svou druhou olympiádu (když jsme u těch olympijských startů - tak hádejte kolika olympiád se zúčastnil David Navara??). Kdo do Tromsø z reprezentantů odletěl, to každý šachový fanoušek jistě ví, ale jistě už nebudete vědět, že okamžitě po odbavení si cestou přes letištní rámy odchytli pracovníci Terezku Olšarovou a sympatická paní s detektorem ji podle článku 11.3.b letištního řádu pěkně důkladně provedla osobní prohlídku (mobil sice nenašla, ale zbylé ženské osazenstvo za dohledu reprezentačního kapitána, neznámého VL a Američanky KN + autora těchto řádků byla svědky velmi zajímavé podívané).
Na křídlech SAS vstříc norským břehům ...
Na křídlech SAS (Scandinavian Airlines) jsme odcestovali přes Stockholm, do Osla a následně do Tromsø. Pro fajnšmekry létání musím říct, že všechny vzlety byly v pohodě, ale přistání se nedají srovnávat. První přistání bylo jak do peřinky, při druhém přistání jsme se dostali asi do nějakého větrného mlýnku, takže jsem děkoval za to, že ještě zažiji třetí šanci - no a přistání v Tromsø bych komentoval jako kličkování mezi vrcholky hor a pak jsme se po prudké zatáčce doprava těsně nad vodní hladinou společně s kapitánem dostali na pevnou zem (asi věděl, že nejsem dobrý plavec a navíc jsem se nesoustředil na pokyny letušek, ale pokukoval jsem po přísedící "blonďaté" vládkyni všech fjordů - takže netuším, jestli do červené tyčky umístěné na žluté záchranně vestě vpravo se fouká nebo se za ní tahá).
Viktor Láznička, Petr Hába a Vlastimil Babula po příletu do dějiště šachové olympiády
Jelikož časový úsek na druhý přestup byl pod 1 hodinu, tak jsme se museli rozloučit se svými kufry), což jsem bral jako veselou epizodku, až do momentu, kdy jsem zjistil, že kufry hned tak rychle nepřijdou (alespoň v mém případě). Na letišti na nás po příletu čekal "dobrovolník" z norských řad, který nám pomohl při sepisování žádosti o ztracených zavazadlech a všichni jsme vyfasovali "first aid kit" s kartáčkem, sprchovým gelem, tričkem atd. Pak jsme dostali na výběr - "opening ceremony nebo check-in" v hotelu. No a jelikož "opening ceremony" začínalo zhruba za 5 minut, tak po dlouhé cestě vyhrálo ubytování. V autobuse jsem po rozhovoru se sympatickým opatrovníkem české výpravy dozvěděl to nejdůležitější - jaké se dá očekávat počasí, světlo bude furt = tedy sice končí období půlnočního slunce, ale i když se skryje za hory, tak baterku potřebovat nebudeme.
Tady sluníčko nezapadne
Místní pivovar
Důležité bylo získat informaci, kde jít na pivo (levně i pro fajnšmekry - v Tromsø se údajně nachází nejsevernější pivovar na světě a za pivo si tady taky pěkně zaplatíte) a že město je mixem snad všech možných architektonických stylů, kde v současné době žije asi 70 000 obyvatel, jsme zjistili při cestě do hotelu Thon, kde bude během olympiády pobývat česká výprava.
Výhled z ostrova na protější část s lanovkou
Vojenská loď v přístavišti
Rozhodčí tentokrát budou bydlet někde jinde ... v 70 km vzdáleném Malangen Brygger hotelu (jezdit se bude autobudem v 10:45 do Tromsø, odjezdy zpět ve 20:30 nebo 23:00). Po úspěšné registraci v hotelu a zjištění, že *** hvězdičkový hotel nebude tak úplně "Hotel Zlatá hvězda", jsme se všichni odebrali do hotelu Radison Blue k nutné akreditaci. Tam se moje kroky s českou reprezentací rozdělily, protože moje taštička byla již připravena. Ovšem "hlad je sviňa", bříško již hlásilo nutnost doplnění nějakého jídla, takže jsem si odešel zakoupit něco dobrého k snědku a s výhledem na lanovku (vrchol této destinace bude mým cílem během volného dne) a bitevní loď na břehu ostrova Tromsøya jsem si ještě krátil chvíle před schůzkou všech rozhodčích. "Arbiters meeting" se konal v hracím sále a měl klasický průběh - veškeré informace a instrukce k pravidlům, chování hráčů, rozhodčích, oblečení, přípravy utkání - no a ve finále rozdělení do sektorů. V hrací místnosti je jich celkem 8 - kde čím vyšší číslo znamená, tím vyšší a silnější desky.
Arbiters meeting
Hlavní rozhodčí tedy začal sektorem 8, který čítá 10 utkání - 5 TOP muži a 5 TOP ženy. "Ladislav Palovsky" zaznělo první jméno sálem a já jsme jen v mírném šoku vstal se slovy: "Ano, tady jsem". Přiznám se, že mi bylo opravdu jedno, kde budu "pískat", ale tohle mě příjemně překvapilo (upřímně - koho by nepotěšilo sledovat a rozhodovat ty nejlepší z nejlepších). Trošku již předběhnu, protože toto zařazení do sektoru číslo 8 zapadá i do mého posledního blogu z Tromsø, které již vím, o čem bude (ale od konce se určitě začínat nesluší).
Výhled z Hatte 4 - Malangen Brygger
Pak jsme se po malém "rautíku" rozdělili do svých sektorů, kde jsme se seznámili se svými kolegy a po dalších instrukcích rozloučili s tím, že zítra se opět zde sejdeme 2 hodiny před začátkem prvního kola. Nasedli jsme do tří autobusů, které všechny rozhodčí po půlnoci odvezli do našeho hotelu. Mimochodem nádherného hotelu na břehu norského poloostrova (prvně jsem si myslel, že je to jezero, ale až strýček Google mě vyvedl z omylu). Je tady fakt nádherně ... přál bych Vám, abyste to mohli taky vidět na vlastní oči :-) Opravdu ráj na zemi...
P.S. DN = 7x krát
přidal Ladislav Palovský dne 04.08.2014 | sekce: Zajímavosti
Aktuální akce
V dané kategorii nejsou žádné dokumenty.
Aktuality ze soutěží
»
»
»
»
»