Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010
Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.
"Sejde z očí, sejde z mysli..." začíná článek či spíše knížka čítající na šedesát stran z pera Jana Kalendovského o jedné z nejúspěšnějších brněnských šachistek aktivní po celé půlstoletí v praktické i korespondenční hře Heleně Chalupové - Herberové.
Helena Chalupová (vpravo) a Milada Šedivá
Paní Helena se narodila 1. listopadu 1931 v Lomnici nad Popelkou, ale většinu života prožila v Brně. Čtrnáctkrát hrála v uzavřeném finále mistrovství Československa a v šedesátých letech brala dvakrát stříbrnou medaili. Jedenkrát za Květou Eretovou před Janou Malypetrovou, podruhé za Malypetrovou, ale před Eretovou. Dvakrát za sebou se vešla mezi pozdější velmistryně - to hovoří za vše.
V sedmdesátých letech vedla na 1. šachovnici ženský národní tým na 1. korespondenční Olympiádě, který i díky ní (4/7) získal bronzové medaile za korespondenčními velmocemi Sovětským svazem a Německem.
Ještě v letech 2003 a 2004 v Luhačovicích a Karlových Varech si zahrála otevřené mistrovství České republiky.
V úterý 1. listopadu slaví Helena Chalupová 80. narozeniny, leč rok o ní nejsou žádné zprávy. Pokud by však ona sama nebo někdo z jejich blízkých zabloudili na tento web, sluší se říci
Blahopřejeme a nezapomínáme!
Zkusme si nyní v krátkosti projít šachové osudy paní Heleny - dozvíme se z nich hodně o našem (nejen ženském) šachu od poloviny 50. let. Pro velký rozsah materiálu posbíraného Janem Kalendovským ze všech dostupných - a v článku důsledně citovaných - zdrojů jsme museli článek rozdělit na 3 části.
První část najdete zde. Dozvíme se v ní řadu věcných i lehce bulvárních informací o oslavenkyni. Aby ne - když Jan Kalendovský v lednu 1975 zahájil svoji šachovou hlídku v Brněnském večerníku, první uveřejněnou partií byla výhra paní Heleny na Prvním ženském turnaji v Brně. A Brněnský večerník patřil k brněnský bulvárům jako k velbloudovi hrby, chtělo by se říct se Šimkem a Grossmannem. Kdo nezažil na rohu nejživějšího brněnského bulváru Masarykovy ulice (tehdejší třídy Vítězství) před Hlavním nádražím kamelota s horou výtisků přes ruku zručně rozdávajícího noviny a současně kasírujícího okolojdoucí a vyvolávajícího zvučným hlasem s neopakovatelnou dikcí "Vééčerník, Brněnský vééčerník...", ten neví, co to bylo večerní Brno 70. a 80. let.
Dále se v první části dočteme o vítězství Heleny Chalupové v neoficiálním mistrovství Československa v korespondenční hře hraném v letech 1956-1957 a o stříbrné medaili z 2. oficiálního přeboru 1961-1962.
Kariéru praktické hráčky zahájila Helena Chalupová v roce 1956 vítězstvím v jedné ze skupin Polofinále mistrovství republiky a ve finálovém turnaji v příštím roce. Ten vyhrála jiná brněnská šachistka, o které zajímavý dobový komentář praví, "Dana Prášilová nemá mnoho tréninkových možností a pracuje bez trenéra. Šachu se věnuje průměrně hodinu denně, často a hodně hraje turnajové partie hlavně ve své jednotě v mužských soutěžích. Přehrává si často partie a studuje je, z odborných knih čerpá hlavně z Teorie moderního šachu Luďka Pachmana."
Vrchol Heleny Chalupové přišel ve druhé polovidě 60. let. Rozhodně si pozorně přečtěte o mistrovství republiky v roce 1966 v Příbrami (2. místo za dvojnásobnou kandidátkou MS Květou Eretovou) a hlavně o dramatických momentech následujícího přeboru v roce 1967 v Harachově, kde možná prošla okolo jedinečné příležitosti stát se šampiónkou Československa. I tak bylo 2. místo před Květou Eretovou, Innou Veselou a Štěpánkou Vokřálovou vynikající a neméně dobré jsou i komentáře k partiím od věhlasného publicisty Jiřího Veselého.
Připojme ještě dva dobové komentáře ze zákulisí aktuální i dnes: "Turnaji uškodila malá propagace v místě konání..." ... "Letos se Helena Chalupová zaměřila i na získání dobré tělesné kondice (dva roky již cvičí ve cvičitelském sboru TJ ZJŠ v Brně), a to se znamenitě vyplatilo i v šachovém turnaji. Zase příklad nejen pro šachistky, ale i pro šachisty..."
Mezinárodním turnajem v Sofii a bronzovou medailí v dresu Lokomotivy Brno v tehdejší extralize s povinnou ženskou šachovnicí (Sedlčany 1967) se s první částí šachového vyprávění rozloučíme.
Druhou část najdete zde. Zavede nás až na Sibiř do Irkutska, kde v roce 1971 hrála Helena Chalupová pod přísným dohledem Vladimíra Iljiče na pódiu Pedagogického institutu.
Přes Sliač, Děčín, Havířov a Brno se dostaneme do Mladé Boleslavi, kde se v roce 1974 osvědčila jedna nezvyklá turnajová novinka - zákaz kouření!
Druhou část vyprávění zakončíme na I. mezinárodním turnaji žen v Brně na přelomu let 1974/1975.
Třetí část najdete zde. Helenu Chalupovou si představíme jako asistentku nevidomého mistra Jaromíra Floriana.
Přes polofinálové a finálové turnaje žen (všimněte si, že ženská mistrovství se odjakživa často měnila a ani zkušenému šachovému historikovi není vždy jasný systém postupů do finále) se dostáváme k dalšímu šachovému vrcholu Heleny Chalupové - bronzové medaili na korespondenční šachové Olympiádě 1974-1979. Paní Helena zde úspěšně (4/7) hájila první šachovnici. V závěru se dostaneme i ke krajským soutěžím a turnajům hraným společně s muži.
Za neuvěřitelné množství sebraného materiálu zaslouží obrovské poděkování Jan Kalendovský, za půlstoletou reprezentaci šachového Brna paní Helena Chalupová - Herberová. Kdyby se k ní naše řádky přece jen dostaly, tak
ještě jednou díky a vše nejlepší k osmdesátinám!