Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010
Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.
Designovaný šéf rozhodčích to vysvětlil pěkně exaktně, přesně tak jsem to chápal i já, dokud mě trochu nenahlodal Broněk Chmelíček. Pokud rozhodčí první reklamaci odmítl bez jakéhokoliv komentáře, je vše OK. Nebylo to však náhodou tak, že rozhodčí zdůvodnil, proč relamaci odmítá, tj. že musí hráč zapsat tah do partiáře? Co kdyby okamžitě vystartoval soupeř, že druhá reklamace není možná, protože byla hráči "vyzrazena" třetí osobou, která tak neoprávněně zasáhla do partie? Mimochodem, pokud za rozhodčím přijde během své partie hráč zeptat se, jak se tato remis správně reklamuje. Je od rozhodčího korektní podat návod nebo má hráče odkázat na konzultaci až po partii?
Od rozhodčího se ale požaduje, aby pravidla opravdu znal a dokázal je ihned aplikovat (pouze v případě, že si není jistý, ať klidně do nich nakoukne). Na turnaji jako je MČR mužů bych na druhou stranu předpokládal, že hráč formátu Štěpána Žilky umí a zná základní pravidla FIDE (trojí opakování pozice k tomu samozřejmě patří – určitě to není jeho první ani poslední partie). Bohužel nesouhlasím s tvrzením, že vše naleznete v pravidlech (existuje moře a moře příkladů a perliček). I samotná pravidla nemohou obsáhnout všechny možné situace, které mohou nastat v průběhu hry, ani nemohou upravit všechny administrativní otázky. V případech, které nejsou přesně upraveny některým článkem Pravidel, je třeba dospět ke správnému rozhodnutí analogií se situacemi, které v Pravidlech obsaženy jsou. Pravidla předpokládají, že rozhodčí uplatňuje potřebnou způsobilost, zdravý úsudek a naprostou objektivitu. Příliš podrobné předpisy by mohly omezovat samostatnost rozhodčího a bránit mu nalézt rozhodnutí, která by odpovídala zásadám fair play, logice a konkrétním okolnostem. Chápu, že pojem „rozhodčí“ dnes nemá v širší šachové obci dobré jméno, ale snad se mi podaří tuto situaci obrátit v lepší zítřky.
Omlouvám se všem, že na toto téma odpovídám až nyní, ale v pátek jsem hrál MP, v sobotu jsem byl v HB osobně a dneska jsem ještě hrál KP2b. Takže pojďme k tématu, v 62. tahu v partii Babula-Žilka černý opravdu reklamoval remis trojím opakováním pozice (pozice se opravdu v partii vyskytla 3x) sdělením rozhodčímu, že když zatáhne 62. …. Df1. Rozhodčí žádost zcela správně odmítl, protože tah nebyl zapsán v partiáři a zachoval se tak, jak hovoří pravidla FIDE - 9.2. Partie je nerozhodná na základě oprávněné žádosti hráče, který je na tahu, jestliže se stejná pozice (neznamená to nutně bezprostřední opakování tahů): a) vyskytne nejméně potřetí, pokud hráč nejdříve zapíše tah do partiáře a oznámí rozhodčímu svůj úmysl provést tento tah … a poté se aplikuje bod 9.5.a.) Zjistí-li se, že reklamace je neoprávněná, rozhodčí přidá soupeři reklamujícího hráče 3 minuty ke zbývajícímu času na rozmyšlenou. Navíc, pokud reklamující hráč má na hodinách více než 2 minuty, rozhodčí mu odebere polovinu zbývajícího času na rozmyšlenou, maximálně však 3 minuty. Má-li žadatel více než minutu, ale méně než 2 minuty, jeho zbývající čas bude 1 minuta. Pokud má žadatel méně než minutu, rozhodčí neprovede na hodinách žádnou změnu. V partii se pak pokračuje a zamýšlený tah musí být proveden.
Ovšem upozorňuji, Štěpán Žilka tento tah pouze rozhodčímu pouze sdělil! Pak následovalo. že obratem hráč Žilka tah zapsal a požádal o remízu znovu. Zde si dovolím aplikovat bod 9.4. Pokud hráč provede tah, aniž by reklamoval remízu podle článku 9.2. a 9.3., ztrácí v tomto tahu právo na reklamaci. Ale hráč Žilka v tomto případě tah nikde nezapsal (zamyšlený tah musí být proveden), nedotkl se žádné figury a partie tak mohla pokračovat Žilkovým zapsáním a opětovnou reklamací, protože pořád byl na tahu.
Problematická může však být formulace poslední věty bodu 9.5.a) … zamýšlený tah musí být proveden. Zde si dovolím tvrdit, že formulace „zamyšlený tah“ (intended move) popisuje situaci, kdy tah je zapsaný v partiáři a pozice se třikrát neopakovala a následuje výše uvedený trest a soupeř svůj tah musí provést (čili bod 9.5.a je závislý na specifikaci bodu 9.2.a). Doufám, že jsem tento problém zcela jasně vysvětlil. "Sofijská" pravidla velice výstižně popsal již níže David Ciprys – pro anglicky hovořící přesně znějící výklad si můžete přečíst na www.mtelmasters06.com/en/regulations.html.
V daném případě jsem vycházel z toho, že věc se udála přesně tak, jak byla popsána.
Problém je v tom, když hráč (neznalý pravidel nebo neprůbojný) respektuje chybné rozhodnutí rozhodčího. Dodržování pravidel by měl garantovat rozhodčí a ti, kdo ho nominovali, zodpovědnost by se neměla přenášet na hráče.
Myslím, že slabina je v jedné věci - všude se mluví o kvalifikovaných rozhodčích, jak co rozhodčí musí znát a vědět.... už mnoho let to považuji za mylný přístup. Domnívám se, že rozhodčí by se především měl umět rychle orientovat v tištěných pravidlech a ta by měla být v hrací místnosti veřejně k nahlédnutí. Protože (odhadem) více jak polovina chybných rozhodnutí pramení ne z toho, že by šlo o nepopsanou situaci, ale z toho, že rozhodčí rozhoduje "z hlavy".
Hned následujícího rána po partii koloval v STK ŠSČR urgentní mail navrhující okamžité zrušení rozhodnutí rozhodčího "z moci úřední". Převážil však názor, že za prvé by bylo nutno projednat přímo s rozhodčím všechny okolnosti jeho rozhodnutí a za druhé je k tomuto účelu zřízena turnajová odvolací komise. Možná bychom mohli vyzvat našeho kandidáta na předsedu Komise rozhodčích ŠSČR Ladislava Palovského, který do Havlíčkova Brodu dorazí na Konferenci ŠSČR už o den dříve a pravděpodobně tam zastihne pana Gutdeutsche, aby s ním vše probral a dal oficiální stanovisko KR. Jinak "Sofijská" pravidla používaná na některých vrcholných světových turnajích mají několik variant. Ta asi nejpřísnější zakazuje komunikaci mezi hráči a nabízení remízy je možné jen prostřednictvím a za souhlasu rozhodčího v jasně remízové koncovce, totálně zablokované pozici nebo uplatněním pravidla o trojím opakování apod.
Díval jsem se do Pravidel, podle mne se případu týkají body 9.2 a 9.3, v nich nic nebrání tomu, aby hráč reklamaci remízy po dopsání tahu do partiáře zopakoval. Podle mne tedy rozhodčí rozhodl nesprávně a hrubě poškodil reklamujícího hráče.
Otázkou je (pokud někdo nenajde jiný výklad), zda by v podobných případech neměl být výsledek po partii změně z moci úřední.
P.S. Marně jsem hledal na webu pojem "sofijská antiremízová pravidla". O co jde?
"Vytvořit expertní tým na provedení analýzy a navržení zdůvodněných možností získání dalších příjmů pro ŠSČR ze všech oblastí šachového života, nejen z členských příspěvků - zprávu vypracovat nejpozději do 31. 8. 2007, zveřejnit ji na webových stránkách a zaslat na krajské svazy – na 36. schůzi VV 19.3.2007 přijal VV ŠSČR usnesení o vytvoření expertního týmu, za VV ŠSČR byl jejím členem a koordinátorem ustavení schválen hospodář J. Papay, dále bylo dohodnuto, že v expertní skupině budou zastoupeny všechny KŠS."
V uvozovkách je jeden z bodů usnesení minulé konference ŠSČR 2007. Díval jsem se na web ŠSČR a zpráva, jež měla být do 31.8.2007, jež měla být zveřejněna a již měly dostat KŠS - tam není. Tento citlivý bod usnesení konference (nejvyššího orgánu) NEBYL SPLNĚN!
Podivné je i to, že měly být zastoupeny všechny kraje - přitom (viz minulé příspěvky) člen VV JmŠS p. Hampel neví, zda tato komise vůbec funguje (to není nic proti p. Hampelovi) a předseda p. Ciprys píše, že je vinou JmŠS, že se jednání komise nezúčastnil. Zvláštní.
Mimochodem - návrh na zvýšení členských příspěvků o 100 % prezentuje VV ŠSČR právě jako doporučení této záhadné expertní skupiny.
28. ledna se konala konfernce JmŠS. Po ní zveřejnil předseda VV krátkou zprávu, kde mj. referoval o vystoupení člena VV ŠSČR p. Buchníčka a mj. konstatoval, že:
"Bohužel se delegáti nedozvěděli téměř nic o koncepci ŠSČR v populární oblasti členských příspěvků, což zřejmě bude překvapením až přímo na konferenci 23. února."
A to je velmi zvláštní, protože na webu ŠSČR visí návrh změny Ekonomické směrnice pro celostátní konferenci, kde je navýšení 100% oproti současnému stavu (to není málo, že?), s tím, že tento návrh schválil VV ŠSČR 15. ledna 2008. Pan Buchníček byl na tomto VV přítomen.
Takže - koncepce VV ŠSČR je v této oblasti zcela jasná - nárůst o 100%. Proč to nedal VV vědět krajům před jejich konferencemi? Čím to, že p. Buchníček neví o schvalování návrhu, u něhož byl přítomen? (Pozor, to není nic proti p. Buchníčkovi, jen je to celé velmi podivné.)
V prvním řadě musím souhlasit s panem Kalendovským. Můj pohled na věc. Řada hráčů, kteří nemají kurzy trenéra a trénují mládež mají mnohem víc úspěchů, než řada proškolených trenérů u nás!! Tito trenéři to dělají jen pro peníze a ne šachy. Je jim jedno co trenují skoro žádné podklady jen když zacinkájí konrunky.
Možnosti šach. svazu jsou tady velmi omezené. Prakticky veškeré změny ve školení trenérů podléhají schválení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. O pravomoc školit trenéry musí každý sportovní svaz či organizace žádat v akreditačním řízení ministerstvo a není zrovna jednoduché splnit všechny podmínky, které jsou leckdy z hlediska potřeb šachového sportu na hlavu postavené. ŠSČR však nemá jinou možnost než podmínky ministerstva respektovat, jinak by nemuselk akreditaci ke školení trenérů získat. O tom by koneckonců mohli vyprávět Slováci, kde ještě před několika lety Slovenský šachový svaz v akreditačním řízení neuspěl, trenéry školit nemohl, a jaké to způsobilo problémy především těm, kteří trénovali (nebo chtěli trénovat) na živnostenský list, netřeba snad zdůrazňovat.