Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis souboru ke stažení

Expředseda ŠSČR Jiří Vachek slaví sedmdesát

První předseda Šachového svazu samostatné České republiky Jiří Vachek slaví právě dnes sedmdesáté narozeniny! Nejpovolanější osobou k připomenutí významného výročí nejvýše postavené osoby českého šachu pocházející z Brna (společně s Františkem Blatným - prvním předsedou Československého šachového svazu od roku 1990) je Jan Kalendovský, jehož zprávu si můžete přečíst v příloze.

Jiří Vachek a Jan Kalendovský se zájmem poslouchají vyprávění mistra Blatného na oslavě jeho pětasedmdesátin

Doplňme zprávu historika několika subjektivními střípky z poměrně častých a občas rozporuplných osobních setkávání s jubilantem, který jako každá mimořádně silná a dominantní osobnost měl vždy nejméně tolik kritiků jako obdivovatelů a za nímž kromě skvělých a v mnoha směrech nepřekonaných úspěchů stojí i řada nejednoznačných rozhodnutí a pádů.

S Jiřím Vachkem jsem se poprvé potkal před více než čtvrtstoletím, kdy už byl renomovaným pořadatelem špičkovým šachových akcí. Mladistvě vypadající, energií sršící a mocným hlasem vládnoucí ředitel turnaje (doslova jako přetopený kotel, dokonce i s ucházející párou v podobě cigaretového kouře) nenechal nikdy nikoho na pochybách, kdo je v hracím sále pánem. Operativní a energické rozhodování, jednání z očí do očí, to byl jeho živel. Odkládat řešení nepříjemných problémů nebo se schovávat do zákulisí nebyl nikdy jeho styl.

Jiří Vachek a František Blatný - ani bez jednoho si brněnský šach nelze představit

Akce pořádané Jiřím Vachkem (typickým "výškovým letcem", organizovat každoročně okresní přebor by jej rozhodně nebavilo) měly vždy dva viditelné znaky - vysoké ambice a novátorství. Uspořádat špičkovou akci, jaká v Brně ještě nebyla, a pokud byla, uspořádat ji tak, jak ji ještě nikdo nepořádal.

Ještě před polovinou 80. let jsem si v Sokolovně v Brně - Heršpicích zablical pěkný turnaj hraný dnes už jen z pověstí známým systémem Vachek (zlí jazykové tvrdí, že se hraje tak dlouho v různých skupinách, dokud Jiří Vachek nepostoupí do finále ). Ve skutečnosti to byl pozoruhodný systém, který v době předpočítačové, kdy se velké blicáky hrály zásadně systémem vyřazovacích skupin a finále, umožňoval bojovat o přední příčky i těm, kterým se v úvodu kvalifikace moc nedařilo (trochu analogicky se systémem na dvě porážky u vyřazovacích soutěží).

Jiří Vachek mezi Kasparovem a Korčným v Debrecenu 1992

Typický tehdejší blicák měl dvě úrovně - základní skupiny a finále. V úvodu rozdělil pořadatel hráče do několika výkonnostně vyrovnaných skupin po 10-12 hráčích a tomu nejzkušenějšímu autoritavně přidělil tabulku, "Budeš rozhodčí..." Dotyčný se většinou nevzpíral, bylo to svým způsobem uznání jeho kvalit. V "normálním" blicáku vítězové postoupili do finále A, další do finále B a tak dále. Kdo nebyl rozblicaný a ve skupině špatně začal, měl smůlu. Ne tak v systému Vachek. Tam bylo hráčů ve skupině méně, ale zato úrovní několik. I ten, kdo zaspal na startu, měl možnost se přes různé meziskupiny probojovat nakonec až do finále A.

Dámská extraliga 2009 - v Lokomotivě si žen za šachovnicemi váží

Další setkání s jubilantem proběhlo 1. a 2. října 1988 na XIII. ročníku mamutího Veletržního turnaje hraného v obří hale Zbrojovky na dnešní Kounicově ulici. Třináctka byla opravdu nešťastná, v kuloárech koloval vtip, "Víte, jak se bude jmenovat příští ročník? Memoriál Jiřího Vachka...!"

Na turnaj dimenzovaný v propozicích pro max. 500 hráčů se jich sjelo snad 650, ale díky promyšlené organizaci a tehdy zcela výjimečnému řízení počítačem vše začalo přesně podle plánu. Při zasedání ke třetímu kolu byly však stále častěji slyšet znepokojivé hlasy, "s ním už jsem hrál, co to je za blbost..." Pořadatelé stáhli listiny s losováním a začala volná šachová zábava přecházející s uplývajícími minutami a hodinami proloženými občas zaručenými zprávami, že rozlosování "už se nese" u některých v ospalou nudu, u jiných v hlasité rozhořčení. Nakonec v sobotním pokročilém odpoledni vystoupil na pódium Jiří Vachek s omluvou a pozváním, "Zítra ráno začneme turnaj znovu od začátku se zkráceným tempem". Jak myslíte, že nedělní turnaj skončil? Přesně stejně jako v sobotu. Losovací technika si údajně vylámala zuby na tom, co umí potrápit pořadatele velkých turnajů i dnes - neúplném vyčištění startovní listiny od přihlášených, ale nezaprezentovaných hráčů. Není divu, že to, co dnes zpozdí padesátičlenný turnaj o hodinu, vedlo v době děrných štítků u desetkrát většího turnaje ke kolapsu.

Jeden z mnoha turnajů Lokomotivy pro dospělé...

Mnohem příjemnější bylo o dva roky později procházení tichou, trochu tmavou, ale velmi důstojnou Křížovou chodbou Nové radnice v Brně mezi stolky s účastnicemi Pásmového turnaje MS žen. Věčná škoda dnešního chaosu v zápasech o mistrovství světa. S atmosféřou turnaje, s jeho ohlasem v televizi, v novinách i u vedení města Brna se pozdější akce už jen stěží vyrovnávaly.

... a pro děti

Ředitel Pásmového turnaje Jiří Vachek je v té době na vrcholu pracovním, politickém i funkcionářském. Po agónii předlistopadového "Výboru šachového svazu ČSTV" a vzniku Slovenského šachového zväzu prosazuje česko-moravský šachový dualismus založením Moravskoslezského šachového svazu, jehož se stává prvním předsedou. První budovatelská léta přinášejí obrovský vzestup organizační aktivity. V roce 1993 se Jiří Vachek stává prvním předsedou Šachového svazu nově vzniklé České republiky (v čele MŠS jej nahradil Vratislav Hora a poté Rostislav Svoboda), Lokomotiva Brno získává titul mistra extraligy, hraje (výjimečně nikoliv v Brně, ale v Týništi nad Orlicí) v předkole Poháru mistrů, její šéf se jako vedoucí českého olympijského týmu fotí v Moskvě s Karpovem i Botvinnikem a kuje plány na uspořádání kongresu FIDE a snad i šachové Olympiády v Brně.

Jedni tvrdí, že pro přílišné velikášství, jiní, že pro závist a typicky českou malost, ale ať tak či onak, orel se dotkl křídly slunce a byl sežehnut na popel. Odvolání z funkce předsedy ŠSČR před vypršením mandátu a tím i definitivní krach všech plánů  bolí dodnes.

S rektorem VUT a ředitelkou Centra sportovních aktivit VUT

"Jsem ochoten dělat místopředsedu, ale jen když bude Láďa zvolen předsedou..." ozvalo se v roce 1996 v půli schůze od právě přicházejícího muže ještě v kabátu mluvícího svým silným hlasem bez vyzvání a přes celý sál z opačné strany, než stály stolky předsednictva. Asi jste poznali, že šlo o Jiřího Vachka, Láďou byl Ladislav Dobrovolský a schůzí byla volební konference MŠS v Brně - Komárově. Volba samostatného místopředsedy sice vůbec není v plánu, ale je někdo proti...?

Nejméně ze všech byl proti nový předseda. Zkušený a zcela loajální místopředseda nemající problém kdykoliv sednout do auta, v krajním případě i do taxi, a zařídit cokoliv kdekoliv, obávaný diskutér umící v případě nezbytí zahrát "zlého muže", pronést nepříjemná slova a neomylně kormidlovat všechny výborové schůze i konference ke kýženemu cíli, to je sen každého předsedy.

Nový a starý reprezentant Brna na funkcionářském nebi - Ladislav Palovský a Jiří Vachek

Sen skončil na konferenci MŠS v aule VŠB v Ostravě - Porubě v květnu 2000. Kompletní změnu vedení a kurzu MŠS rezultující o 2 roky později splynutím Českého a Moravskoslezského šachového svazu v jediný Šachový svaz ČR mají ještě mnozí v živé paměti. Jako s jediným z tehdejšího vedení MŠS jsme si s Jiřím Vachkem nepodali ruce a vydrželo nám to téměř 10 let. Konec koncepce, kterou zakládal a prosazoval, vedla k už druhému odchodu ze všech funkcí a tentokrát i ze samotného šachového svazu.

Kdo však šachu plně propadl, nemůže bez něj žít. Postupné zapojení do kapitánování v soutěžích družstev se změnilo v návrat do funkce předsedy Lokomotivy Brno, předsedy Městského šachového svazu v Brně a hlavně do funkce iniciátora přestavby nové klubovny po vyhoštění z Bobycentra a garanta vysoké úrovně pořádaných akcí, v nichž se nikdy nezapomíná na ženy, studenty, děti nebo šachisty hrající více pro zábavu než pro body v tabulce.

Let přibývá, starostí neubývá...

Osud Jiřího Vachka je osudem vysokých vzletů a hlubokých pádů, osudem největšího klubu v ČR Lokomotivy Brno. Ať je více takových činovníků, pro které jejich šachový klub, město, region nejsou jen místy, kam si občas přijdou zahrát šachy, ale kus jejich vlastního domova, kus jejich vlastní osobnosti, pro který chtějí udělat vždy jen to nejlepší a pro něž je tato činnost povinností i radostí zároveň.

Díky za vše dobré, hodně zdraví a energie do příštích let!

Soubor ke stažení: [pdf]

přidal David Ciprys dne 19.02.2011 | sekce:


Aktuální akce

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009