Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis souboru ke stažení

Česko-slovenské dobývání italského Livigna

V předmluvě k jednomu zajímavému vyprávění z cesty na šachový turnaj do severní Itálie musím uvést, že autorem většiny textu je jeden z přímých účastníků a tak trochu dobrodruh na šachovém putování po Evropě Petr Mlýnek. Moje jsou potom všechny fotografie a některé dílčí komentáře. Tak se nechte unášet a příští rok klidně můžete jet také - doporučuji!

Vlastně to všechno spískal Neklan, který při svém brouzdání po internetu narazil na nový turnaj v Livignu, který se mu zdál být po všech stránkách zajímavý. Tak o svém nálezu pověděl svým známým a kupodivu se setkal s kladnou odezvou, takže brzy měl celou řadu zájemců. Po odpadnutí těch neseriózních nakonec zbylo 10 hráčů, kteří se do Livigna vydali. Jedno auto jelo z Pardubic, řídil ho Filip Umanec a jeli s ním Roman Chytílek, Aleš Jedlička a Martin Šklíba. Z Brna pak jela dvě auta, v jednom jel Petr Mlýnek, Michael Věžník a Peter Michalík, ve druhém Luděk Fuchs, Marián Kantorík a Neklan Vyskočil. Tedy celkem docela slušná sestava. 

Zleva Michael Věžník, Marián Kantorík, Filip Umanec, Roman Chytilek, Aleš Jedlička, Martin Šklíba, Luděk Fuchs. Peter Michalík je na lavičce nad záběrem a Petr Mlýnek tuším v místním alkoobchodu  

Livigno leží na švýcarsko – italské hranici (nedaleko jsou ještě Rakousko a Lichtenštejnsko), má zhruba 5000 stálých obyvatel a je známé především jako významné lyžařské středisko. Obklopují ho Alpy s výškou okolo 3000 metrů. V jeho těsné blízkosti leží 14 km dlouhé přehradní jezero Lago di Livigno.

Lago di Livigno

Vlastní hrací místnost se svou nadmořskou výškou 1816 metrů představuje nejvyšší bod, na kterém jsem kdy hrál šachy.

 

Zde se hrálo - Plaza Placheda

Nejprve bylo třeba zajistit ubytování. Pardubičtí to měli o něco jednodušší, protože jejich počet byl od začátku pevný, a tak se jim nakonec podařilo zajistit docela výhodné ubytování za 12 Euro/osoba. I když poněkud dále od hrací místnosti, takže museli jezdit autem.

Hrací místnost

U Brňáků takřka do poslední chvíle nebyl přesný počet hráčů znám, což přispělo k jistým zmatkům s ubytováním. Pořadatel předal starosti s ubytováním místní cestovní agentuře a ta dle svých zvyklostí požadovala platbu předem a navíc příliš nedbala na ceny uváděné v propozicích. Nakonec dohoda skončila na třech apartmánech v celkové ceně za apartmán 340 Euro na 10 dní, což bylo ještě přijatelné.

Nechtěli jsme pokoušet osud, a tak jsme naplánovali, že pojedeme o den dříve a zpět o den později s tím, že chceme také cestou něco vidět. Vyjeli jsme tedy ve čtvrtek ráno v 8 hodin po trase Brno – Vídeň – Salzburg – Innsbruck – Landeck – Zernez – Livigno (něco přes 800 km). První zastávka byla u měsíčního jezera Mondsee před Salzburgem. Docela se nám tam líbilo, takže původně půlhodinová zastávka se protáhla na téměř hodinu, mimo jiné i proto, že se Neklan s Mariánem někam zatoulali a nemohli najít cestu zpět na parkoviště.

 

Měsíční jezero neboli Mondsee

Proto jsme druhou zastávku u velkého německého jezera Chiemsee vynechali a zastavili až v Innsbrucku, kde jsme si chtěli prohlédnout známý skokanský můstek. K našemu překvapení byl však dokonale oplocen a vstupné se nám nechtělo platit. Když jsem tam byl zhruba před deseti lety, tak jsem si můstek mohl prohlédnout bez omezení a zdarma. Nu, časy se mění.

Innsbruck

Při odjezdu z můstku vypověděl službu navigátor a protože jsem na tuto eventualitu nebyl připraven, začaly jisté potíže. Nakonec jsme se však dohodli na správné cestě a ponořili se do lůna Alp. Cesta probíhala celkem dobře až na jeden moment, kdy se nám do cesty postavil statný jelen, minimálně dvanácterák. Auto se podařilo ubrzdit, a tak jak jelen, tak i naše auta pokračovala svou cestou dál. Do Livigna se jelo ze švýcarské strany tunelem se šířkou 2,5 m a výškou 3,5 m, čili spíše jakousi myší dírou. Doprava je tam řízená semafory (údajně), ale já jsem si žádného nevšiml a do tunelu jsem bezstarostně vjel, naštěstí ve správnou dobu. Do Livigna jsme přijeli okolo 21. hodiny už za tmy, ale naštěstí se ve správnou dobu probudil navigátor, který nás předtím posílal ke všem čertům a navedl nás na místo ubytování. Ubytování bylo docela pěkné, jediné rozčarování způsobila informace paní domácí, že na bufetovou snídani, původně inzerovanou cestovní agenturou, nemáme nárok. Řidiči po náročné třináctihodinové cestě hned padli, ani na večeři nebyla nálada, zvláště když nás paní Vyskočilová vybavila výbornými řízky, které jsme cestou zkonzumovali. Stravování vůbec se začalo jevit jako malý problém. Z počátku jsme si snídaně kuchtili sami z dovezených zásob, pak ale po několika dnech Neklan s Michaelem uspěli s protestem u organizátorů, kteří zjevnou chybu místní cestovní agentury vzali na sebe a na vlastní náklady zajistili, že jsme snídaně bufetovým způsobem začali dostávat. K večeři jsme měli většinou špagety nebo párky či guláš občas prošpikované kupovanou pizzou.

 

Chystaná oslava na 15.9.2010 - Peťo má 20!

A teď k vlastnímu turnaji. Startovní listina zřejmě nesplnila očekávání pořadatelů, ale to lze přičíst na vrub skutečnosti, že se jednalo o 1. ročník. I tak se jednalo o docela silný turnaj, o čemž svědčí účast 5 GM, 7 IM a 14 FM z celkem 42 zúčastněných hráčů s průměrným Elem 2278. Z našich hráčů měl největší šanci na úspěch Peter Michalík. Nevyšel mu však závěr, když ze čtyř posledních partií měl tři zcela vyhrané, ale uhrál nakonec jen tři remízy, což stačilo pouze na celkové 6. místo. Přitom 2. místo bylo zcela reálné. Celkově 16. skončil Roman Chytilek a 18. Marián Kantorík, ale oba měli asi na víc. Umístění M. Šklíby a N. Vyskočila na 21. resp. 24. místě s 50% bodovým ziskem příliš neodpovídá jejich ambicím, zvláště u Neklana. Martin se utkával s opravdu velmi silnými soupeři a do 7. kola si počínal skvěle. Pak však bylo potřeba na IM normu vydolovat 1,5/2 s dvojicí IM Chytilek, GM Petkov, což už bylo nad Martinovy síly. 4,5 bodu uhráli ještě F. Umanec a P. Mlýnek, což zhruba odpovídá jejich možnostem a aktuální herní formě v tomto turnaji. Aleš Jedlička je svým ziskem pouhých 4 bodů zcela jistě velmi zklamán, ale hrál skutečně špatně. Luděk Fuchs a Michael Věžník asi uhráli to, na co skutečně měli. Takže nakonec brali ceny P. Michalík za celkově 6. místo, Roman Chytilek za 3. místo v kategorii 2300 – 2399

2300-2399 zleva: Rok Hrzica (2), Alexander Bertagnolli (1), Roman Chytilek (3)

a P. Mlýnek za 2. místo v kategorii 2000-2199. Speciální cenu organizátorů dostal ještě Neklan Vyskočil – týkala se zvýhodnění účasti v příštím ročníku.

2000-2199 zleva první Marco Codenotti, třetí Yohan Trens a druhý Petr Mlýnek

Co se týká šachu, organizace i společenské úrovně (zdarma občerstvení pro hráče, kvalitní šachové zázemí, společenský raut pro všechny účastníky, VIP akce pro pozvané hráče či bleskový turnaj v místní vyhlášené pizzerii), lze organizátorům jednoznačně udělit jedničku. Prakticky ve všech parametrech se vyrovnali i mnohem věhlasnějším turnajům, což je velkým příslibem do budoucna.

 

Pravidelně doplňované občerstvení ke každému kolu

Turnaj vyhrál ruský velmistr Igor Naumkin se ziskem 7,5 bodu. Ohrožen byl pouze v partii s Peterem Michalíkem, ale pozici nakonec ustál a s ostatními soupeři si suverénně poradil.

Celkové pořadí je tedy následující : 1.Igor Naumkin GM 2483 7,5 b, 2. Petar Arnaudov IM 2442 7 b, 3. Arkadij Rotstein GM 2542 6 b, 4. Emilio Cordova GM 2539 6 b, 5. Yair Yudkovsky 2315 6b, 6. Peter Michalík IM 2455 5,5 b, 7. Ehud Shachar FM 2353 5,5 b, 8. Andrea Stella FM 2334 5,5 b, 9. Maxime Aguettaz IM 2412 5,5 b, 10. Vladimir Petkov GM 2513 5,5 b … 16. Roman Chytílek IM 2368 5b, … 18. Marián Kantorík IM 2379 5 b, …21. Martin Šklíba FM 2287 4,5 b, … 24. Neklan Vyskočil IM 2376 4,5 b, … 26. Filip Umanec 2206 4,5 b, … 27. Petr Mlýnek 2183 4,5 b, … 30. Aleš Jedlička FM 2279 4 b, … 39. Luděk Fuchs 2046 3 b, … 42. Michael Věžník 1900 N, 1,5 b

Vítězové zleva: Petar Arnaudov (2), Igor Naumkin (1), Arkadij Rotstein (3), Emilio Cordova (4)

Je třeba se zmínit i o mimošachové činnosti. Fantastická příroda vyzývala jak k vycházkám k jezeru, tak i túrám na okolní vrcholky, zvláště když počasí nám přálo.

Zvláště se nám vydařil výlet na nejbližší horu Mottollino 2349 m a sousedící Monte Neve s výškou 2785 metrů. Pardubičtí vyjeli na Mottollino lanovkou a pak šli pěšky na Monte Neve (převýšení asi 400 metrů), aby se pak vrátili a lanovkou sjeli dolů. P.Mlýnek a L.Fuchs vyjeli rovněž lanovkou nahoru, pak ale zvolili vysokohorské opalování. M. Věžník, P. Michalík a N. Vyskočil si troufli na výstup již zezdola. Na tempo nasazené M. Věžníkem ale nestačili a tak se vyčerpaný Neklan nakonec přidal k opalujícím se kolegům a P. Michalík sice došel s Michaelem až na vrcholek Monte Neve, ale musel se z toho pak několik dnů léčit.

Na cestách jsme potkali krávy, ovce, osla i tyto krásné koně

Všech pět pak sešlo pěšky dolů, což je sám o sobě dosti namáhavý výkon. Byli jsme však z krásného zážitku nadšeni. K plánovanému výstupu na vrcholky na druhé straně Livigna už nedošlo, protože zrovna v plánovaný den se počasí pokazilo.

Cesta autem zpět byla nakonec dramatičtější, než jsme čekali. Naplánovali jsme si trasu Livigno – Bormio – Landeck – Mnichov – Plzeň – Praha – Brno (původně asi 940 km). Cesta měla trvat 11 hodin čistého času, ale skutečnost byla jiná. Vyjeli jsme v 8 hodin za lehké mlhy, která však slibovala brzké zlepšení počasí. Projeli jsme Bormio a začali stoupat (22%) do hor. A tady přišlo první překvapení. Kde se vzala tu se vzala, objevila se neočekávaně italská celnice (na mapě nebyla). Bylo to nepříjemné překvapení, protože celá řada z nás vezla asi nepovolené množství alkoholu (společně se sladkostmi a některými potravinami opravdu velmi levné).

 

Při nákupu bylo ještě veselo

Protože jsme však celníkovi přiznali, že alkohol vezeme, pustil nás dále bez problémů. Švýcarskou celnici jsme však už zkoušet nechtěli, a tak jsme zamířili na Stilfserjoch Pass. Serpentinami jsme vystoupali až do 2760 metrů, což je nejvyšší silniční bod v Evropě!

 

Stilfserjoch 2760 m.n.m. - nejvyšší silniční bod v Evropě

Musím konstatovat, že auta (zvláště Fabia) to zvládla naprosto bez problémů. Malé problémy měl Luděk se svým Fordem, protože neměl zimní pneumatiky a místy na sněhu už mu to začínalo klouzat. Nahoře však bylo nádherně, výhledy byly fantastické. Rovněž koulování v září nebývá zrovna obvyklé. Není divu, že se nám odtud ani moc nechtělo. Sjezd dolů do údolí byl rovněž pěkným zážitkem, snad až na zápach ze spáleného brzdového obložení.

 

Serpentinový sjezd do údolí

Následoval zhruba padesátikilometrový průjezd alpskými údolími, což sice bylo krásné, ale začala nám narůstat časová ztráta. Průšvih ale začal až za Imstem, kde jsme se dostali do zácpy, která se na 20-kilometrovém úseku nakonec protáhla na déle než tři hodiny. A to už začalo být jasné, že Marián nestihne odjezd vlaku z Brna v 21 hod.

 

Čí je asi "zácpový""nápad se Simpsonem a nohami venku?

Další plánovanou štací byl zámek Neuschwanstein u německého Füssenu. Jedná se o dvojici velmi známých zámků pohádkového až kýčovitého vzezření, které však rozhodně za zhlédnutí stojí.

 

Neuschwanstein živě ...

 

 ...a nyní v různých obdobích zachycený na malbách

No a pak už nás čekala cesta na naše hranice, kde jsme plánovali oběd, začalo to však vypadat spíše na pozdní večeři. Situace se ještě zhoršila poté, co jsme si vinou špatné navigace zajeli asi 40 km a ztratili další čas. Začalo se již stmívat, když jsme teprve najeli na dálnici k Mnichovu. Pak to již bylo jednoduché, ale přestože řidiči podali velmi dobrý výkon (Mnichov – Brno za 6 hodin včetně večeře), dostali jsme se do Brna až okolo 2. hodiny ranní. Celkem jsme tedy strávili v autě 18 hodin, což rozhodně nebylo plánováno. Myslím ale, že i tak jsme byli s prožitými zážitky a celou akcí vůbec navýsost spokojeni.

Závěrem ještě splním zpravodajskou povinnost, kdy udávám výsledky a též velmi pěkné turnajové stránky.

Soubor ke stažení: []

přidal Neklan Vyskočil dne 29.09.2010 | sekce: Zajímavosti


Aktuální akce

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009