Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Open Bad Ischl

OPEN  BAD  ISCHL

Takže skončilo období soutěží družstev (mimo jiné hodně náročné – sehrál jsem v něm téměř 100 partií) a nastal čas přechodu k soutěžím jednotlivců. Pro tuto sezónu jsem si vybral turnaje v Bad Ischlu, Tatranských Matliaroch a Barceloně.

Bad Ischl je malé lázeňské městečko s asi 14 000 obyvatel nacházející se v lůně Alp mezi Linzem a Salzburkem, v blízkosti tzv. měsíčních jezer. Má docela zajímavou historii počínající Halstattskou kulturou a vrcholící tím, že se stalo letním sídlem císaře Františka Josefa I. V oblasti kulturní město proslavili zejména Franz Lehár, Johanes Brahms  a další  významní hudebníci.V současné době pověst města podporují zejména termální lázně a turistika – známá jména jako neblaze proslulá Katrin a sportovci často využívaný ledovec na Dachsteinu.

Po šachové stránce se jedná o menší pětikolový open s jedním dvoukolem. Po neúspěchu na turnaji v Gibraltaru jsem došel k závěru, že je třeba získat více zkušeností právě s těmito krátkými turnaji, které se vyznačují některými specifičnostmi ve srovnání s velkými openy. Chce-li hráč v takovém turnaji uspět musí hrát nekompromisně na výhru nehledě na míru rizika, což je pozice, ve které se celá řada hráčů necítí zrovna nejlépe. Ve srovnání s předchozími ročníky se do letošního přihlásili i dosti silní hráči jako IM Sommerbauer 2433, GM Klarič 2401, FM Raupp  2244 a FM Kragelj 2194. Já jsem po letošní neúspěšné sezóně družstev v Rakousku byl nasazen až jako č.5. Celkem se hlavního turnaje zúčastnilo 41 hráčů z osmi států (celkem ve třech turnajích 119 hráčů). Vzhledem k tomu, že účast hráčů v brněnských openech začíná zavánět menší krizí, stálo by možná za úvahu (samozřejmě kromě toho že bude zjištěna příčina tohoto jevu) zařadit do plánu brněnských turnajů i třeba takovýto krátký (čtyřdenní) open.

Na turnaj jsem vyrazil v pátek v poledne. Zvolil jsem dopravu vlastním autem, což vzhledem ke vzdálenosti něco přes 400 km neměl být větší problém. Tentokrát jsem jel sám, nikdo další neměl o tento turnaj zájem. Zpočátku probíhalo vše hladce, ale čím více se přibližovaly hory, tím více pršelo. Poslední dvě hodiny jízdy už to byl soustavný silný liják. Po více jak 5-ti hodinách jízdy jsem dorazil do cíle, ale vlastní strasti měly teprve začít. Měl jsem sebou sice navigační přístroj, ale na jeho pokyn „odbočte třetí odbočku vpravo“ jsem nebyl schopen správně reagovat , protože v městečku tohoto typu bylo pro neznalého dosti obtížné rozeznat co je odbočka pro auta, nebo pro pěší nebo jen rozšířené náměstí. Prostě se ozvalo ono nepříjemné „mimo trasu“ a teď babo raď. Samozřejmě, že jsem hledal ihned místo k zaparkování kdekoliv, což vypadalo ale jako téměř nesplnitelný úkol. Pak se však na mne usmálo štěstí a místo se objevilo – ani jsem nezkoumal, zda to je v souladu s dopravními značkami a auto jsem tam zaparkoval. Pak jsem se vydal hledat hrací místnost. Vzhledem k tomu, že se jednalo o místní školu, tak to nevypadalo na velký problém. Ale většina lidí, kterých jsem se ptal nebyla místní ,a tak mi nezbylo než požádat o radu v obchodě, kde mi ale ochotně vyhověli. Po provedené prezentaci jsem se podobným způsobem dopracoval k adrese ubytovny, kde jsem měl zajištěno ubytování. Tam mne však čekala nepříjemná překvapení. To že po mně chtěli podepsat smlouvu ještě 14 dní před příjezdem a poslat ji poštou jsem sice překousl s nevolí ale budiž. Fakt, že jsem musel zaplatit za dvoulůžkový pokoj plnou cenu jako pro dva, i když jsem tam spal sám, jsem nakonec také oželel. Ale když mi po příchodu sdělila recepční, že pro mne nemá polopenzi (údajně že je málo zájemců), ačkoliv to bylo ve smlouvě potvrzeno, to už jsem se naštval a asi jsem byl na tu slečnu i trochu hrubý. Ale zřejmě jiný kraj, jiný mrav. Jinak ovšem bylo ubytování perfektní, to se musí uznat. Poté co jsem se ubytoval, jsem musel ještě přestěhovat auto před ubytovnu. To se ale ukázalo být jako další problém, neboť jsem v tom stresu zapomněl, kde jsem ho vlastně zaparkoval. A tak jsem se vydal do města spoléhaje se na svůj orientační smysl a paměť. Nakonec se mi to po asi dvacetiminutovém hledání podařilo najít a úspěšně přemístit k ubytovně, kde už zůstalo stát celé čtyři dny.

No a pak už jsem se šel šachově znemožnit. První dvě kola probíhala podle téměř shodného scénáře. Hráči s ELO pod 2000, celkem napínavý boj z mé strany na hranici rizika, ale nakonec po chybách soupeřů plný zisk. Opět se potvrdil již mnohokrát ověřený fakt, že v Rakousku ELO člověk musí brát se značnou rezervou. Ve třetím kole jsem ale narazil na hlavního favorita IM Sommerbauera. Letos jsem s ním v soutěži družstev již remizoval, dokonce černými, ale v turnaji byla situace trochu jiná. Hrál jsem bílými, ještě v Brně jsem se na partii trochu připravil, ale soupeř také nelenil, na partii se také připravil a zvolil zahájení, které v databázi u jeho jména nebylo vůbec uvedeno. Zahájení jsem vůbec nezvládl a brzo bylo rozhodnuto. Zde trochu odbočím s malou epizodou. Po partii jsem spěchal na ubytovnu, abych stihl ještě 2. a 3. třetinu hokeje s Rusy. U televize ve společenské místnosti seděl pouze jeden člověk, který mou přítomnost docela přivítal. Celkem nepokrytě dával najevo svou nespokojenost se stavem utkání, který byl 1:0 pro nás. Z jeho přízvuku jsem brzo poznal, že se jedná o Rusa, který jak mi později sám sdělil žije a pracuje již asi 10 let v Rakousku. Že já jsem Čech on nepoznal a já jsem mu to neřekl. Bavili jsme se spolu německy. Průběh zápasu ho vůbec neuspokojoval a své komentáře prokládal čím dál častěji šťavnatými nadávkami , později i v ruštině. Napřed nadával na české hráče, později ale zaměřil svou kritiku na ruskou sbornou. Nakonec ho vlastní utkání přestalo bavit a probrali jsme spolu všechno možné od sportu počínaje až politikou konče. Že nakonec jsem byl spokojenější já je nabíledni.

Druhý den následovalo čtvrté kolo podobné jako první dvě, a tak jsem se ztrátou jednoho bodu celkově a půl bodu na špici šel do posledního páteho kola. Zde jsem dostal hráče s přibližně stejným ELO jako mám já, malou výhodou mohly být bílé figury. A tak se i stalo. Ze zahájení jsem získal jasnou výhodu, kterou jsem mohl v jednu chvíli proměnit v celý bod. To by mi stačilo na dělení prvního místa, protože vedoucí hráči mezitím za dosti nepochopitelných okolností (GM s ELO 2401 remizuje s hráčem s ELO 1918) remizovali. Jenže jsem tuto příležitost propásl, spokojil jsem se se ziskem čistého pěšce a přechodem do střelcové koncovky. Zde se však ukázala moje technika jako nedostatečná (i když dodnes vůbec nevím, jestli ta koncovka byla někde vyhraná) a partie skončila přes veškerou mou snahu v 95. tahu remízou. Takže celkově 6. místo a mírná nespokojenost.

Zpáteční cesta proběhla v klidu a zajímavé pouze je, že jsem ji zvládl o více jak hodinu rychleji jak cestu tam. Že by to bylo tím deštěm? Celkově hodnotím tento turnaj se smíšenými pocity. Možnost dělení celkově prvního místa byla skutečně velmi reálná a takové příležitosti se musí využívat. Po ostatních stránkách to však bylo horší. O ubytování jsem se již zmínil. Snídaně formou švédských stolů celkem splňovaly moje požadavky, i když Slovinsko to nebylo. Ostatní stravování (večeře) jsem musel omezit na pouliční stánky, ale nebylo to tak zlé. Po stránce turistické to bylo naprosté fiasko . Za prvé proto, že jsem veškeré vybavení zapomněl doma (že by už úřadoval pan Alzheimer?), za druhé proto, že prakticky po celou dobu turnaje pršelo, takže okolní nádhernou přírodu,ať už se jednalo o hory, rozvodněné horské řeky nebo jezera jsem mohl obdivovat pouze z auta cestou zpět. A tak nyní se těším zhruba za  týden na Tatry, kde budu hrát přebor Slovenska seniorů.

Petr Mlýnek

přidal Petr Mlýnek dne 27.05.2010 | sekce: Turnaje


Aktuální akce

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009