Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

Webmaster

Šimon Macharáček
simon.macharacek@gmail.com

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Open České Budějovice

Od loňského podzimního Mistrovství světa seniorů v Mariánských lázních, které pro mě skončilo velkým zklamáním¸ uplynulo už více jak půl roku. Z výsledku jsem se již otřepal a začal jsem pokukovat po nějakém turnaji, který by mi spravil aspoň trochu náladu. Volba padla na České Budějovice, kde jsem už dlouho nebyl, i když na ně nemám nejlepší vzpomínky. Při posledním pobytu mi tam místní lapkové odmontovali značnou část motoru, takže jsem měl velké potíže, abych auto vůbec zprovoznil a mohl odjet. To však bylo někdy před třiceti lety.

Letošní open mi vyhovoval po všech stránkách. O tom, že České Budějovice jsou krásné město snad nikdo nepochybuje. Z kolejí Zdravotně sociální fakulty, kde jsem byl ubytován, vede krásná procházka podél Vltavy až do centra, Tato procházka má jednu specialitu, a sice, že na ní takřka nepotkáte chodce, ale všichni se tam pohybují na kolech nebo in-linech, neboli kolečkových bruslích. Při troše vzájemné ohleduplnosti však žádné kolize nehrozí. Po půlhodině pohodlné chůze se před turistou objeví ono kouzelné náměstí Přemysla Otakara II, které je chloubou Českých Budějovic. Uprostřed se skví krásná barokní kašna se Samsonem sedícím na jakémsi zvířeti, údajně se prý jedná o lva. Pod ním jsou pak čtyři atlanti s chrliči vody. Další perlou náměstí je barokní radnice postavená mezi lety 1727 - 1730 na místě starší renesanční radnice. Její průčelí je bohatě zdobené a na atice jsou umístěny sochy (repliky) čtyř měšťanských ctností Moudrost, Opatrnost, Statečnost a Spravedlnost. Třetím význačným objektem je Černá věž. Je vysoká přes 70 m a na ní je umístěno 7 zvonů opředených různými pověstmi. Čerstvě je na věži umístěno stokilové výtvarné dílo  autora Michala Trpáka nazvané Zlatá moucha. Je pozlacená, měří 3 m a autor tím chtěl vyjádřit svůj obdiv k mouše jako sofistikovanému biologickému stroji. Na náměstí je dále samozřejmě celá řada starobylých barokních domů, které  jsou rovněž předmětem obdivu mnoha domácích i zahraničních turistů.

Nejprve jsem musel řešit dopravu z Brna do Českých Budějovic. Volba padla zcela jednoznačně na autobus Student agency, zejména z ekonomických důvodů, protože v případě, že nemám spolujezdce je autobus více jak dvakrát levnější než auto, o pohodlí ani nemluvě. Jediná nevýhoda spočívá v tom, že po příjezdu do Českých Budějovic musím poněkud pracně hledat hrací místnost, což při zátěži bagáží mne už při mém věku dost unavuje. Při této příležitosti se zmíním i o odjezdu, rovněž se Student agency. Autobus přijel o 20 minut dříve, což je samo o sobě zvláštnost. Příjemné bylo, že řidič autobus otevřel, takže jsme nemuseli zbytečně čekat venku. Marně jsme však vyhlíželi stewardku. V určený čas řidič zavřel dveře a bez jediného slova se rozjel. Cestující na sebe nejprve koukali, co se děje, ale pak ti zkušenější pochopili, že se jedná o jakýsi druh samoobsluhy, a šli si vybrat sluchátka nebo tisk, které byly na obvyklých místech, odkud je normálně distribuovala stewardka. Takže jsme nakonec přišli jen o teplé nápoje, na které jsme si sami netroufli.Něco podobného jsem u Student agency ještě nezažil, ale že bych z toho byl nějak zvlášť nešťastný, nemohu říci. Prostě se občas něco nepovede.

Dalším problémem při takových akcích bývá stravování. Tentokrát jsem zvolil nabídku organizátorů, kterou byla možnost využití místní menzy spočívající ve snídani formou bufetu a oběd s výběrem ze dvou jídel, Bylo to sice poněkud dražší, ale byl jsem spokojen jak s kvalitou, tak i s nabídkou a hlavně to bylo pohodlné. K večeři jsem si pak v Tescu kupoval pivečko a něco k tomu. U stolu jsem seděl ve společnosti severomoraváků – rodina Biolků, Obšívač a V. Musil. Poslední jméno mi nic neříkalo, ale Víťa (65 let) se ke mně vehementně hlásil, a ukázalo se, že svá mladší léta a šachové začátky strávil v Brně a dobře si mne pamatoval.Dokonce znal i mou knihu Příběh průměrného šachisty, a zařadil se mezi početné hráče, kteří ji charakterizovali pozitivně (až na tu cenu, ale ta jde mimo mě). O ubytování se nijak zvlášť zmiňovat nebudu, bylo standardní, jak na kolejích obvykle bývá, - čili spokojenost. Dobré bylo, že jsem měl pokoj až v 7.patře, což mělo tu výhodu, že tak vysoko se nedostanou komáři a podobná havěť, protože v těch vedrech muselo být okno neustále otevřeno.

Po šachové stránce se jednalo o festival, který byl tvořen uzavřeným velmistrovským turnajem, a dvěma open turnaji. Náš open turnaj byl dosti silný – hrálo v něm  8 GM, 5 IM a 6 FM, celkem 71 hráčů ze třinácti různých federací. Moje motivace byla zdánlivě velmi slušná. Mohl jsem bojovat o některou z 15-ti hlavních cen, o cenu v kategorii senior, nebo o cenu v kategorii s ratingem 2001 – 2100. Ostatní ratingové kategorie nebyly realizovány, protože nebyla splněna podmínka účasti aspoň 10 hráčů v některé z nich (hodně nezvyklá, ale to je věc pořadatelů a jejich finančních možností). Byl jsem nasazen jako č.30, z čehož vyplývá, že boj o některou z hlavních cen byl v podstatě  iluzorní. Boj o vítěze kategorie seniorů se zdál být také předem ztracen, protože hlavním favoritem byl zde IM Ivan Hausner. Nakonec ale mnoho nescházelo, a Ivana jsem málem v posledním kole bodově dohnal. To se však nepodařilo a na 1.místo mi chybělo půl bodu. V ratingové kategorii nás bylo celkem 12 hráčů a zde jsem měl druhé nejvyšší ELO, takže šance na některou z pěti finančních cen byla celkem slušná. Nakonec jsem v této kategorii skončil jako třetí, což hodnotím se smíšenými pocity. Turnaj se pro mne vyvíjel zajímavě, tomuto typu vylosování se říká horská dráha . Znamená to, že jsem měl v lichých kolech soupeře s nižším ratingem a v sudých kolech s vyšším ratingem. A tak to také vypadalo. Pravidelně jsem střídal jedničky a nuly až do posledních dvou kol, které jsem remizoval. Výhry černými figurami byly celkem zasloužené, až na partii se Slovákem Perickou, ve které jsem se po ostrém průběhu dostal do prohrané pozice a teprve po oběti kvality jsem se dostal k protihře, kterou bílý nezvládl. Bílými jsem ve druhém kole hrál s FM Obšívačem, ze zahájení jsem získal mírně lepší pozici, na zoufalý protiútok soupeře na královském křídle jsem však nereagoval správně a prohrál jsem. Ve čtvrtém kole jsem hrál s IM Polochem, chtěl jsem se vyhnout variantě, o které jsem se mylně domníval že je špatná, dostal se do nevýhody, ztratil figuru a v miniaturce prohrál. V šestém kole jsem hrál s houževnatým švédským hráčem Glimbrantem (2238). Ze zahájení jsem získal mírně lepší pozici, pak jsem však udělal chybu v propočtu a ztratil jsem pěšce. Uplatnění této výhody bylo ale hodně obtížné, nicméně cestu k remíze jsem nakonec nenašel a partii jsem prohrál. V závěrečném devátém kole jsem hrál s juniorem Špičkou, který měl o 130 bodů nižší ELO. Královskou indickou obranu však zahrál výtečně, výhodu jsem nezískal a musel jsem dát partii za remis. Z tohoto stručného přehledu je vidět, že jsem více bodů zbytečně ztratil, než získal.Výsledkem byl zisk 5 bodů a celkové 26. místo, které jsem přijal se smíšenými pocity. Je zřejmé, že jsem měl na víc.

V B turnaji mne zaujal výkon šestiletého poláka Filipa Pawicky, který uhrál 5,5 bodu a skončil na krásném 7. místě. Přitom byl s Elem 1236 nasazen na 13. místě. Je třeba se ale zmínit o negativní úloze jeho matky, která nemístně zasahovala do průběhu jeho partií.

přidal Petr Mlýnek dne 02.09.2017 | sekce: Turnaje


Aktuální akce

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
16.10.2017

JmKPIIC - 1.kolo

» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009