Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Šachová olympiáda Tromsø 2014 - China and Russia claim gold!

V devátém kole dostávám opět norský mužský tým - asi mám už norská družstva předplacená. Čeká mě tedy další den s Magnusem a hned na začátku je veselo. Na vedlejším stole totiž hraje Norsko 2 s Ruskem. První to začne hláškou Svidler, který přichází k partii, míjí MC a říká: "No už jsem se lekl, že hraji s Tebou". Nedaleko stojí Nepomniachtchi a do davu prohlašuje: Neboj, dneska hrajeme s druhým družstvem děvčat". Do začátku zbývají dvě minuty a všichni se dobře baví. Před startem to "zabije" hlavní rozhodčí olympiády Takis Nikolopoulos: "V hracím sále se včera našel mobilní telefon". V sále je rázem arktické ticho. "Pokud by majitel chtěl svůj mobil zpět, ať se obrátí na mou osobu". V ten moment se sálem rozezní smích :-)) Každému je jasné, že to by znamenalo automaticky prohru pro takového hráče a pravděpodobně by "anticheatovací komise" měla svůj první případ k řešení.


Na začátku bylo hodně veselo...

Partie 9.kola začínají a po úvodní kontrole šachovnic usedám na své místo, zhruba po 5 minutách uslyším chrápání. V největších obavách se točím napravo, vidím, že Tomáš Delega to není, nalevo Aris Marghetis taky ne. Koukám za záda a v publiku spí unavený hráč z Nigérie. Podlezu pásku a opatrně vyčerpaného Afričana budím, ten se mi strašně omlouvá a rychle mizí v davu. Já jdu zpět na své stanoviště a v duchu si říkám: "Déjà vu z Ruska se nekoná, žádný chrápající rozhodčí". Norsko dneska hraje s Tureckem a na první desce se dějí věci. Začínám mít pocit, že budeme svědkem dalšího skalpu mistra světa na olympiádě (první porážku uštědřil Magnusovi Arkadij Naiditsch z Německa). Můj "engine" mi hlásí, že MC stojí hodně podezřele a Dragan Solak hledá, počítá a taky cítí, že "šance k výhře je na dosah". Bohužel velkou roli sehraje časová tíseň tureckého hráče a z vyhrané pozice se stane během několika minut prohraná partie. Na dvojce dostane čočku Simen Adgestein a na třetí šachovnici Hammer nemůže zabránit věčnému šachu. Na čtyřce končí partie mezi Ipatovem a Johannessenem smírem - celkově tedy 2:2. Na večeři mám podruhé možnost sedět s Guertem Gijssenem a hovoří se o všem možném - o pravidlech, o tom, že již nebude šéfem pravidlové komise, o hudbě a jídle atd. Dělám fotku Stephanovi a Ivanovi (já už naši společnou fotku s GG mám z Ruska) a s Guertem se loučím u východu z jídelny.


Guert Gijssen a Ivan Syrový

Ráno mě na recepci překvapuje Stephane Escafre z Francie, který mi hlásí, že něco pro mě má. Dostávám od něj na památku tričko, které je tady k dostání s motivem krále. Budu ho muset taky něčím překvapit ... V desátém kole je mi přiděleno utkání Ukrajina - Ázerbajdžán. Ještě před utkáním si říkám, že by nebylo na škodu si udělat společnou fotku s reportérkou norské televize NRK - Norou Thorp Bjørnstad.


Reportérka norské televize NRK - Nora Thorp Bjørnstad

Tomasz Delega mě upozorňuje, že dneska budu mít s Ivančukem "hodně práce". Vasilij není na této olympiádě očividně v pohodě, na obědě, na večeři ho člověk potkává v situacích, které jsem znal z "vyprávění". Bloumající tělo myšlenkami někde jinde. Stejně tak přichází i k partii, koukne na ceduli a je pryč. Přichází kapitán Ukrajiny, zdravíme se a první otázka zní: "Byl už tady Vasilij?". Odpovídám, že ano, ale odešel směrem k toaletám. Vidím, že jeho hlavním cílem je usadit Ivančuka k partii, hlavně aby někde nezabloudil a nemusela tak zasáhnout ruka "nulové tolerance". "Víte on má rád rozhodčí, ale musíte se k němu chovat slušně". "Jinak to ani neumím" - odpovídám (i když někteří o mně tvrdí, že jsem arogantní, což si nemyslím, že je pravda, ale každému se asi nezavděčím). Mezitím oba vidíme Vasilije, jak hledá, jak by se dostal do sektoru - uvolňuji pásku a pouštím ho ke svému stolu. To už je na místě i Ruslan Ponomariov, ruku mi podává Eljanov a Moiseenko. V tom přiběhne Takis a zazní: "Vyměňte tyto dvě utkání, na kamerách musí být Francie a Čína". Pět minut před začátkem tak prosím hráče Ukrajiny, aby se přesunuli na sousední stůl. To se moc nelíbí Ponomarjovovi, ale moc na výběr nemá. Prohodí se cedule, prohodí se partiáře a místo třetího stolu tak pískám na olympiádě stůl číslo 1, rozhodčí totiž zůstávají na svých místech. Hlavou mi proběhne kauza Sebastiana Fellera z Khanty, báječná dovolená se ženou, ještě než jsme se rozrostli do počtu 4, ale než mě začnou napadat další věci pojící se s Francií, tak utkání již začalo. Číňané soustředěně jdou za svým cílem, když dnes zvítězí, budou mít zlato na dosah. Po celé utkání Francie tahá za kratší konec, Bacrot je pod tlakem čínské hvězdy Ding Lirena, ale šílená partie skončí remízou opakováním tahů. Na jedničce Wang Yue udrží Vachier-Lagrava a zápas tak rozhodne na třetí šachovnici Yu Yangyi proti Fressinetovi. Čínský kapitán mi po zápase říká, že to bylo se štěstím, mě to ovšem tak nepřipadalo. Stephane Escafre mi sděluje, že do Francie již nebudu moct přijet, protože jsem po dnešku "persona non grata" :-)) Utkání ovšem nečekaně rychle skončilo a já mám najednou poprvé možnost celou arénu prošmejdit a výsledek naleznete ve fotogalerii.

Přichází volný den a o něm Vám moc povídat nebudu, protože je to spíše osobní záležitost. No dobrá, ale jen trošku. Jak jsem již dříve avizoval, ve druhém volném dni jsem měl naplánováno, že navštívím maminčinu kamarádku, která již 26 let působí v Tromsø jako karmelitánka. Od rána lije jako z konve a při snídani se mě Aris Marghetis ptá, jestli opravdu může jít na tuto "misi" se mnou. Říkám, že to není problém, ale nějaký čas tam asi strávím, takže určitě bude pro něj vhodnější tento den si užít například procházkou po Tromsø než mi asistovat ve zdech zdejšího kláštera. Aris byl celkem neodbytný, trpělivě na mě asi 2 hodiny čekal, když já jsem debatoval o všech různých tématech se sestrou Miriam. Takže setkání se uskutečnilo a doufám, že mamka bude mít radost, protože vezu zpět spoustu informací.


Já a sestra Miriam

Druhou část odpoledne jsem se věnoval ochutnávce kvalitního norského piva z místního nejsevernějšího pivovaru. Jelikož člověk žije jen jednou, tak jsem si tři kousky za zhruba 85-90 NOK za jedno pivko náležitě užil. Ačkoliv dobře oblečen a vybaven jsem zhodnotil, že na "poznávačku" to dneska určitě nebude. A tak jsme s Arisem prodebatovali asi 2 hodinky. Na závěr Aris vytáhl trumf ze své kapsy - dva lístky na večeři do hotelu Rica. A pokud jsem naše jídlo v Clarionu The Edge označil jako mimořádně vydařené, tak v Rice jsem se rázem na půl hodiny ocitl v ráji...


Na dobrém pivku

Kousnu Tě :-))

Poslední 11.kolo začíná v 11 hodin a po příchodu dostávám stůl číslo 4 v kategorii žen - Gruzie - Německo. Ženami to začalo a ženami celou olympiádu i ukončím. Zdravím se s Melanií Ohme, přichází Elisabeth Paehtz a kapitána německému výběru dělá Philipp Schlosser, kterého určitě budete znát z pardubického Czech Openu. Ovšem na druhé straně stojí těžké soupeřky - Gruzínky. Sice nastupují bez Nany Dzagnidze, ale Khotenashvili, Javakhishvili, Melia a Batsiashvili by si měly s německým výběrem poradit. Asi po dvou hodinkách se už Němců kolem tohoto utkání rojí tolik, že za svým družstvem může zůstat jen kapitán, ostatní musí pryč (trenér, fotograf, hráči, delegát i rozhodčí). Utkání je hodně nervózní a po první partii, která skončila vítězstvím Javakhishvili na druhé šachovnici, se na mě obrací kapitánka Gruzie, že: "Hráč musí ihned po skončení partie opustit vymezený sektor". "Však se jen podívá na zbývající partie a pak určitě odejde". Do minutky byla Tatjana Melamed pryč. Na jedničce jednoznačně rozebere německou jedničku Eli Paehtz mužská velmistryně Khotenashvili.


Utkání posledního kola Gruzie - Německo

Po čtvrté hodině se ovšem v sále ozve křik. Něco se děje, křik pokračuje, nevidím do centra dění, ale hráčkám přikazuji, aby okamžitě zastavili hodiny. Najednou se rozběhne dav lidí k východům, všichni v našem sektoru prchají - hráčky utíkají od partie. Bomba, zbraň - přelítne mi hlavou (to přece není možné, kontroly jsou fakt přísné), ale vidím, že v centru dění zůstává spoustu osob a tak volám na ostatní, "že to bude OK, že se nic neděje". Moje hráčky se po chvilce vrací, ale mladičká Sarah Hoolt z Německa na čtyřce je značně rozrušená. Pomalu si sedá, říkám ji, ať zhluboka dýchá, že se nic neděje, žádný teroristický útok se nekoná. Po chvilce se dozvídáme, že jeden ze starších hráčů dostal infarkt. Asi po 10 minutách po vzájemné dohodě všech hráček pouštím znovu hodiny. Sčítám škody - chybí gruzínská kapitánka (pravděpodobně v panice utekla) a v dálce je slyšet zvuk defibrilátoru. V době, kdy se tento incident stal, byly již obě zbývající partie defacto rozhodnuté, ale zásah do partie to byl velmi nepříjemný. Gruzie nakonec poráží Německo 4:0.

Z mého pohledu vydařená olympiáda končí, ženám se podařilo získat krásné 21. místo (26. nasazené), bohužel asi méně vydařená (co se týče umístění) bude pro naše družstvo mužů, které skončilo na 26. místě (16. nasazené). Kluků je mi líto, protože šlo vidět, že jsou dobrá parta, stejně jako holky. Já doufám, že se vám moje zápisky líbily a můžu Vás uklidnit, knížka z toho nebude, pouze zůstanou překrásné vzpomínky.

přidal Ladislav Palovský dne 14.08.2014 | sekce: Zajímavosti


 
PeloDesign, 2002-2009