Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Průkopníci šachu z Brna

Falkbeer Ernst Karl, nar. 27.6.1819 v Brně, zemřel 14.12.1885 ve Vídni. Byl synem brněnského měšťana a obchodníka. Po absolvování šestitřídního německého gymnázia v Brně odešel do Vídně studovat práva. Studia však neukončil a stal se žurnalistou a přispěvatelem zahraničních volnomyšlenkářských časopisů. Po porážce revoluce v roce 1848 musel Vídeň opustit a odebral se do Německa. Zde pokračoval v práci žurnalistické a sehrál řadu zápasů s německými šachovými mistry.

Šachoví  mistři poloviny 19. století v Anglii  – Falkbeer na čestném místě uprostřed a vedle něho vpravo slavný Howard Staunton, zcela vlevo Löwenthal, Arnous de Riviére....

Jeho šachové umění zde bylo velmi ceněno a stal se např. čestným členem lipského šachového sdružení „Augustea“. Počátkem roku 1851 sehrál krátký zápas s Adolfem Anderssenem (+1 –4), vítězem prvního mezinárodního turnaje v Londýně 1851. Po návratu do Vídně vydával šachový časopis „Wiener Schachzeitung“ 1855, ale list neměl dlouhého trvání. Zde uveřejnil partii Anderssen – Kieseritzky poprvé pod názvem „Nesmrtelná partie“. Poté přijal pozvání britského šachového svazu a koncem roku 1855 odjel do Londýna, aby zde působil jako šachový učitel a publicista. Zde bylo v té době těžiště světového šachového života  a v Londýně se scházeli šachoví emigranti z celé Evropy (Maďar Lőwenthal, Polák Zytogorsky atd.) Falkbeer zde sehrál opět několik zápasů (1855 s Brienem +5 –7 =3, 1856 s Birdem +7 –7 =3) a na turnaji v Birminghamu 1858 obsadil druhé místo za vítězným Lőwenthalem, předběhl však řadu slavných hráčů, z nichž nejznámější byl Howard Staunton. Zde se také seznámil s vycházející hvězdou světového šachu, Američanem Paulem Morphym, o kterém později napsal dokonce knihu. Po desetiletém působení v Anglii se Falkbeer opět vrací do Vídně, kde pokračuje v žurnalistické práci. Řídil významné hlídky ve Wiener Illustrierte Zeitung a Neue Illustrierte Zeitung (Wien, Lipsko), které byly se zájmem sledovány i v Brně. Falkbeer byl také významným šachovým teoretikem a jeho jméno nese dodnes důležitá varianta odmítnutého královského (1.e4 e5 2.f4 d5!). První brněnský šachista světového formátu. O jeho díle napsal malou studii autor těchto řádků.

Lit.: Jan Kalendovský – Ernst Falkbeer (1819-1885). Vybrané partie a analýzy. Brno 1978.
 
Falkbeer,E - Anderssen,A [C25]
Berlin m3 Berlin, 1851
1.e4 e5 2.Jc3 f5 3.exf5 Jf6 4.g4 Sc5 5.g5 0–0 (Černý hraje Muziův gambit s tempem méně) 6.gxf6 Dxf6 7.Df3 Sb6 8.d3 c6 9.Je4 De7 10.Sd2 d5 11.f6 Dc7 12.0–0–0!? dxe4 13.dxe4 Vxf6 14.Sc4+ Kh8 15.Dh5 Jd7 16.f4 Vf8 17.Jf3 Jf6 18.Dh4 Sg4 (Správné bylo 18…Jxe4 19.Jxe5 Sf5) 19.Jxe5 Sh5 20.Sc3 Se3+ 21.Kb1 Sxf4 22.Dxf4 Jd5

23.Vxd5!! (Černý spoléhal na 23.Dg3 Jxc3 24.Dxc3 Sxd1 25.Vxd1. Brilantní úmysl bílého mu ušel) 23.-Vxf4 24.Vd7 Dc8 25.Jg6+! hxg6 26.Vxg7 Vf3? (Nutné bylo 26…Dh3!)  27.Se5 Df8 28.Vf7+ Kg8 29.Vxf3+ Kh7 30.Vxf8 1–0 (Podle Horowitz – The Golden Treasury of Chess, New York 1962)

Bayer,Conrad - Falkbeer,Ernst Karl [C52]
Wien, 1852
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sa5 6.d4 exd4 7.0–0 d6 8.Db3 Df6 9.cxd4 Sb6 10.e5 dxe5 11.dxe5 Dg6 12.Jh4 Dh5 13.e6 fxe6 14.Sxe6 Sxe6 15.Dxe6+ Jge7 16.Jf3 Vf8 17.Sg5 [17.Sb2] 17...Vxf3 18.Sxe7 Jd4 19.De4 [19.Dg8+ Kxe7 20.Dxa8 Je2+ 21.Kh1 Jg3+ 22.Kg1 Vxf2 23.hxg3 Vxf1+ 24.Kxf1 Dd1# mat/] 19...Vf4 20.Dxb7? Kxe7 21.Dxa8 Diagram

21...Je2+ 22.Kh1 Dxh2+ 23.Kxh2 Vh4# mat. Schachzeitung 1853, in: L.Bachmann - Aus vergangenen Zeiten, Band II,  320/ (Wiener Schachzeitung 1855, 167 - bez udání data) 0–1

Horsky J. F. , osobní data neznáma, jeden z prvních průkopníků šachu v Brně. V srpnovém čísle časopisu Deutsche Schachzeitung 1869 je citován úryvek z jeho dopisu: „Naše průmyslové město vykazuje jistý, i když ne zvlášť významný počet pilných ctitelů šachové hry. Tito se scházejí v kavárně „Neuhauser“, kde hrají téměř denně v pozdních odpoledních hodinách partie a vedou debaty o úlohách, zajímavých postaveních atd. Chcete-li jména, uvádím pouze pana dr. Antona Nowotného, dříve ve Varaždínu, nyní bydlícího v Brně.“ O J. F. Horském nevíme prakticky nic bližšího. Pilně si dopisoval s redakcí DS v letech 1869 a 1870, po roce 1871 se ztrácí. Skládal šachové úlohy, z nichž několik publikoval v DS. V 50. letech 19. století se vyskytuje v listárně DS (např. 1858) J. Horsky z Vídně, ovšem k jeho ztotožnění s brněnským šachistou není dostatek podkladů, (i když jsem to právě učinil – JK).
 
Horsky - Harrwitz,Daniel [C54]
Wien, 1852
1.e4 e5 2.d4 exd4 3.Jf3 Jc6 4.Sc4 Sc5 5.c3 Jf6 6.e5 d5 7.exf6 (Harrwitz zde pokládá za lepší 7.Sb5) 7...dxc4 8.0–0 d3 (Důležitý tah, který velmi omezuje vývin bílých figur) 9.Ve1+ Se6 10.Jg5 Dxf6 11.Jxe6 (Aby dobyl po Dh5+ střelce c5. Černý ihned paríruje) 11...Sxf2+ 12.Kh1 fxe6 (To je lepší, než Sxe1) 13.Vf1 0–0 14.Jd2 Je5 15.Je4 Dh4 16.Jg5 h6 17.Jh3 b5 18.b3 Vad8 (Aby podpořil postup dámského pěšce, k tomu však již nedojde) 19.Sa3 Vf5 20.Dd2 Jg4 21.Se7 Dxe7 22.Jxf2 Vdf8 23.Kg1 Dc5 24.b4 Db6 25.a4 Vxf2 26.Vxf2 Vxf2 27.a5 Diagram 

27...Vf1+ 28.Kxf1 Jxh2+ 29.Ke1 Dg1# mat. British Chess Review 1854, vide L. Bachmann - Aus Vergangenen Zeiten II,  282. J. F. Horsky je kromě E. Falkbeera prvním známým brněnským šachistou. Viz výše. Partii podrobně rozebírá Harrwitz: Lehrbuch des Schachspiels 1862, p. 54-55 a klade ji do roku 1851) 0–1
 
A jedno vzájemné utkání brněnských šachových průkopníků:
 
Horsky - Falkbeer,Ernst [C30]
Wien, 1855
1.f4 Jc6 2.Jf3 d6 3.e4 e5 4.Sc4 Sg4 5.0–0 Dd7 6.c3 Jf6 7.d3 0–0–0 8.b4 d5 9.exd5 Jxd5 10.Db3 Sxf3 11.Vxf3 Jdxb4 12.Sxf7 (Es ist klar, dass Weiss den Springer b4 nicht nehmen konnte, ohne seinen Thurm auf a1 preiszugeben. - Je zřejmé, že bílý nemůže vzít jezdce b4, aniž by ztratil svoji věž na a1 ) 12...Jd4 (Abermals ein Danauergeschenk! Weiss kann nun seinen Thurm nicht mehr retten, und sieht durch diesen unerwarteten Zug seinen ganzen Plan gescheitert. – Opět danajský dar! Bílý již nemůže zachránit svoji věž a vidí, že tímto nečekaným tahem ztroskotal celý jeho plán.) 13.cxd4 Dxd4+ 14.Kh1 Dxa1 15.a3 e4 (Ein starker Zug. Weiss konnte den kuehnen Bauer nicht nehmen, weil die schwarze Dame den Sp. b1 bedroht, welchen die weisse Dame, da sie nun das Feld d1 hueten muss, nicht mehr zu schuetzen im Stande ist. – Silný tah. Bílý nemůže brát smělého pěšáka, protože černá dáma ohrožuje jezdce b1, který již není schopen bránit bílou dámu, která teď musí střežit pole d1. ) 16.Vf1 Jxd3 17.Se3 Sc5 18.De6+ Kb8 19.Dxe4 Df6 20.Sxc5 Jxc5 21.Dc4 Je4 22.Sd5 Vhe8 23.a4 (Auf 23.Ld5xe4 antwortet Schwarz mit Td8-d4. – Na 23.Sd5xe4 odpoví černý Vd8-d4.) 23...Db6 (Ein ersticktes Matt drohend. – S hrozbou dušeného matu.) 24.Sxe4 Vd4 25.Dc2 Vdxe4 26.h3 Ve1 27.Dd3 Df2 28.Jd2 Dxf4 29.Jf3 Vxf1+ 30.Dxf1 g5 (Gibt auf. E. Falkbeer - Wiener Schachzeitung 1855, 292. Partie ohne Datum und Ort - JK) 0–1

A proč se všechny partie brněnských průkopníků odehrávají ve Vídni? Inu proto, že tam buď v té době bydleli nebo studovali. Brno bylo tehdy proti Vídni vesnice, žádný šachový klub zde ještě neexistoval. Mimochodem, Conrad Bayer pocházel z Olomouce, je autorem tzv. „nesmrtelné“ úlohy i mnoha jiných. Jeho skladby jsou pokládány za vrcholné výtvory v polovině 19. století (před Loydem a dalšími velikány).

Slavný Falkbeerův Wiener Schachzeitung – první z dlouhé řady
 
Sch. - Horsky [C50]
Wien, 1855
1.e4 e5 2.Sc4 Jf6 3.d3 Sc5 4.Jf3 d6 5.Jc3 Jc6 6.h3 a6 7.Sg5 b5 8.Sb3 0–0 9.0–0 h6 10.Sxf6 (Weiss haette besser gethan, den Laufer nach h4 zu ziehen, wodurch Schwarz in seiner Entwicklung gehemmt worden waere. Dass Schwarz durch g7-g5 den Laufer nicht verdraengen konnte, duerfte aus folgendem Spiele erhellen: 10.Sh4 g5 11.Jxg5 hxg5 12.Sxg5 Se6 (um den Sc3 von d5 abzuhalten) 13.Jd5 Sxd5 14.Sxd5 und gewinnt die Figur wieder, hat zwei Bauern vor und eine hoechst drohende Stellung. – Bílý by byl učinil lépe, kdyby táhl střelcem na h4, čímž by černý nadále zůstal ve svém vývinu omezen. Že černý nemůže prostřednictvím g7-g5 střelce zahnat, vysvitne z následující hry: 10.Sh4 g5 11.Jxg5 hxg5 12.Sxg5 Se6 /aby držel Jc3 od d5/ 13.Jd5 Sxd5 14.Sxd5 a dobude figuru zpátky, má dva pěšce navíc a hrozivé postavení) 10...Dxf6 11.Jd5 Dg6 12.Jxc7 (Der richtige Zug war Kg1–h2. – Správným tahem bylo Kg1-h2.) 12...Sxh3 13.Jh4 Dg5 14.Jxa8 Dxh4 15.gxh3 (Durch diesen Zug geht die Partie verloren, die wohl noch gehalten werden konnte. – Po tomto tahu je partie, která snad mohla být ještě udržena, prohrána)  15...Dg3+ 16.Kh1 Dxh3+ 17.Kg1 Vxa8 (17...Jd4 haette die Partie sofort entschieden. – 17...Jd4 by partii rozhodlo ihned) 18.c3 g5 19.De2 g4 20.Sd1 h5 21.a4 Kg7 22.Dd2 Vg8 23.d4 exd4 24.cxd4 Sxd4 25.Dg5+ Kf8 26.Dh6+ Ke7 27.Vc1 g3 (Verloren. Ernst Falkbeer - Wiener Schachzeitung 1855, 291) 0–1

Nemohu odolat pokušení nabídnout vám na závěr pětitažku Augusta Cywinského de Puchala z Wiener Schachzeitung 1855, jehož hrob v Napajedlích stále nikdo nenašel. Malá nápověda – sólo pro bílého jezdce.

přidal Jan Kalendovský dne 08.07.2013 | sekce: Zajímavosti


Aktuální akce

V dané kategorii nejsou žádné dokumenty.

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009