Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Grand Europe Open Albena - přes protivenství k šachu na pláži

Tak jsem se znovu vydal za šachovým dobrodružstvím, tentokrát na východ do bulharské Albeny. O tento turnaj jsem měl zájem již dříve z více důvodů - možná si ještě pamatujete z předchozích reportáží, že rozeznávám turnaje mořské, horské, lázeňské a poznávací. Albena se řadí mezi turnaje mořské, a ten mi poslední dobou chyběl. Druhým hlavním důvodem byla síla turnaje z hlediska obsazení a skutečnost, že dle rozpisu měli možnost bojovat o dobré umístění prakticky všichni zúčastnění hráči. Navíc mi vyhovoval i termín a ekonomické podmínky,takže jsem se do turnaje přihlásil. Bohužel nebyla splněna podmínka, kterou jsem si dal po Barceloně, že už na zahraniční turnaj nepojedu sám – prostě se žádný spolucestovatel přes usilovnou snahu nenašel. Takže se začtěte do potíží, starostí, protivenství, ale i pěkných zážitků, které mne na tomto výletě potkaly.

Již ze začátku mi bylo jasné, že největším problémem bude doprava, zvláště potom, co jsem zjistil, že nízkonákladové letecké společnosti na Bulharsko letos zanevřely případně cena letenky byla neúměrně vysoká. Byl jsem ochoten jet i autem za podmínky, že budeme aspoň tři, jinak by se auto nevyplatilo. No a když se ani to nepodařilo, nezbývala jiná možnost, než jet autobusem (cesta vlakem je delší a dražší).Na internetu jsem si našel, že potřebné spojení poskytuje společnost Eurotours, pro kterou dopravu do Bulharska zajišťuje bulharská firma Group. Referencí bylo málo, a ty, které jsem našel, nebyly příliš optimistické, ale protože jsem s dálkovými cestami již měl jisté zkušenosti (Barcelona, Londýn), neměl jsem z takového cestování větší obavy. Cena za zpáteční jízdenku činila pro mne jako důchodce 3141 Kč, což bylo přijatelné. Měl jsem možnost získat ještě slevu 5% za platbu bankovním převodem, ale tu jsem nedostal. Zdůvodnění po několika reklamacích bylo i matematicky tak nesmyslné, že jsem to raději vzdal.

Takže poté, co jsem si zajistil dopravu, jsem zaslal mailem přihlášku do turnaje. Jenže uplynulo několik dní a od organizační pracovnice jsem neobdržel žádnou reakci. To bylo podivné, a tak jsem zvedl telefon a zavolal jí. Z její skřehotavé angličtiny jsem vyrozuměl, že moje maily dostala, přihlášku potvrdila a že problém proč nedostávám její maily bude někde u mne. Tak jsme to zkusili oba z jiných počítačů, ale bez úspěchu. Poslal jsem jí tedy SMS, aby mi tímto způsobem sdělila návrh, jak dosáhnout kontaktu. Navrhla prověření spamů, a to se ukázalo jako příčina problémů, po jejímž odstranění bylo již vše v pořádku. O dalších problémech ve vyjasňování organizačních a finančních záležitostí již hovořit nebudu, prostě to považuji za smůlu a lidský faktor.

 

Zdroj: Stránky Bulgarian Chess Summer 2013

Takže nadešel den odjezdu. Na jízdence bylo napsáno, že cestující je povinen se dostavit 20 minut před stanovenou dobou odjezdu, což jsem splnil. Jenže stanovený čas uplynul, stejně jako několik dalších čtvrthodin a autobus nikde. Vedle mne na zastávce čekala ještě dvojice zamilovaných mladých Bulharů, ale ti se zabývali zcela jinými záležitostmi a meškání autobusu jim bylo šuma fuk. Asi po jedné hodině se objevil zástupce společnosti Eurotours, který projevil zájem o cestující a jejich jízdenky.Na dotaz jak je to se zpožděním autobusu odvětil, že na této lince je to zcela normální zvláště potom, co nastala oprava dálnice (autobus vyjížděl z Prahy) a že nemáme mít obavy. Byl to rodilý Bulhar trvale žijící v Česku a tak jsme dlouhou chvíli vyplňovali povídáním si o poměrech v Česku a Bulharsku. Asi s 80 minutovým zpožděním autobus nakonec z Brna vyjel. Cesta to byla dlouhá 1400 km a vedla přes metropole několika zemí jako Bratislava, Budapest, Bělehrad a Sofia. Do Bratislavy to ještě šlo, ale pak se autobus zcela zaplnil a ke mně si přisedl nějaký maďarský mladík, který vůbec nerespektoval mou auru, takže až do Sofie jsme bojovali o každou píď životního prostoru, a toho bylo zatraceně málo. Dálkový autobus DAF sice byl vybaven WC, ale jeho použití se nedoporučovalo, o internetu nebo filmech ani nemluvě. Zlatá Student Agency! Bulharští řidiči ovládali pouze bulharštinu, a tak informace n.př.o době přestávek jsme se my cizinci mohli pouze dohadovat. Do Sofie jsme dojeli včas, což je mi zcela nejasné vzhledem ke zpožděním, ale je to asi vlivem jízdního řádu, který má několik stupňů volnosti.

V Sofii se přestupovalo na autobus do Albeny, ale ten jel až asi za 3,5 hodiny, takže jsem měl čas na prohlídku tohoto hlavního města Bulharska. A musím říci, že jsem byl zklamán. Za zhlédnutí stojí pouze chrám Alexandra Něvského pojmenovaný po ruském carovi, který přivedl zemi k vítězství nad Švédskem v roce 1240. Interiér tohoto chrámu je skutečně skvostný a celkový dojem ještě zvyšuje nedávno zrestaurovaná zlatá kopule.

 

Zdroj: Alexander Nevsky Cathedral - Wikipedie

V centru se ještě nachází několik dalších chrámu většinou pravoslavných, ale jinak nic moc. Sídlo vlády je součástí komplexu hotelu Sheraton. Prostě to na 3 hodinovou prohlídku bohatě stačilo.

V Sofii na autobusovém nádraží Serdika je kancelář zastoupení Eurotours. Vůbec by mne nenapadlo tam jít, kdybych neměl potřebu někam uložit svá zavazadla po dobu přestávky. V tom mi bylo bez problémů vyhověno, ale navíc k mému překvapení dotyčná pracovnice po mě chtěla ještě jízdenky, které mi vystavila pražská kancelář.Českou jízdenku do Albeny mi pak proměnila na bulharskou. Že je to potřeba jsem neměl ani tušení, teprve dodatečně jsem se dozvěděl, že mi to měl sdělit řidič autobusu. To ale bylo hodně optimistické. Na jízdence jsem si přečetl číslo nástupiště a dobu odjezdu, vyzvedl si kufr a šel jsem čekat. To že bylo 5 minut do odjezdu a autobus nikde mne už ani nepřekvapovalo, na bulharské jízdní řády jsem si už zvykl. V tom mi někdo zaklepal na rameno a ona to byla udýchaná paní z Eurotours, že ať ji honem následuji. Ukázalo se totiž, že autobus jede vlastně z úplně jiného i když sousedního nádraží, než jsem čekal. Bylo to docela logické,že vnitřní linky jezdí odjinud než mezinárodní ale to mne prostě nenapadlo.Slouží ke cti té paní z Eurotours, že se starala o zákazníka až do doby jeho vypravení, vůbec nevím co bych dělal, kdyby mi to ujelo.

Autobus do Albeny byl rovněž zcela zaplněn a vedle mne se posadil vyšší mladík, který se ale choval podstatně kultivovaněji než jeho maďarský předchůdce. Prostě si zasunul nohy do uličky, a tak jsem se mohl přece jen občas pootočit a protáhnout. Čekalo nás ještě dlouhých 500 km a 8 hodin jízdy. K Albeně jsme tedy přijeli něco před 20. hodinou, což bylo téměř o hodinu později než udával jízdní řád na českém internetu. Na druhé straně nevím v jakém čase to tam bylo uvedeno, jestli v českém nebo místním. Autobus vůbec nezajel na autobusové nádraží, ale vysadil nás na silnici před Albenou.Když říkám nás, tak myslím i mého souseda, čímž bylo víc jak pravděpodobné, že je to také šachista. Slovo dalo slovo a ukázalo se , že je to američan. Škoda, že jsem to nezjistil dříve, mohli jsme strávit cestu užitečněji než jenom koukáním po krajině. Jemu cesta trvala z domu 25 hodin a mně 30 hodin, tak jsme se tomu zasmáli a vydali se hledat naše hotely. U mě to bylo horší, protože na poslední chvíli došlo ke změně a můj hotel byl až na samém konci Albeny, čili jsem musel s těžkým kufrem bez koleček ujít asi 2 km, navíc pršelo. Z dlouhého cestování jsem byl úplně zničený, dostával jsem křeče do nohou, bolela mne záda a píchalo v boku. Když jsem se konečně doplahočil do recepce hotelu, kde jsem být ubytován, čekalo mne další překvapení. Recepční mne odmítla ubytovat dříve, než budu mít voucher, který ale vydávali šachoví organizátoři v hotelu, který jsem minul asi před 20 minutami. To už bylo na mne skutečně moc,proklínal jsem organizátory, kteří mi to mohli napsat a prohlásil jsem, že už se dál ani nehnu. Recepční se projevila jako profesionálka, pochopila situaci (asi to bylo na mě taky vidět), vzala telefon a během 5 minut jsem měl klíče v ruce s tím, že do 13. hod. příštího dne musím potřebný voucher donést. Vzhledem k tomu, že jsem už dva dny prakticky nic pořádného nejedl, vydal jsem se do hotelové restaurace a těšil jsem se na skutečně pořádnou večeři. V restauraci jsem však nemohl najít žádnou obsluhu, a tak jsem se obrátil na barmanku, aby mi řekla, kam si mám sednout a kde si mohu objednat. Tvářila se naprosto nechápavě a nakonec zavolala svou nadřízenou. Byla to taková příjemná starší paní, která si vyžádala přechod z angličtiny na ruštinu, načež po chvilce vysvětlování pochopila o co mi vlastně jde. Zasmála se a pravila : „ Pane, toto je hotel all inclusive a vše co v této restauraci vidíte je vám zdarma k dispozici, akorát si musíte pospíšit, protože za chvíli zavíráme.“ To byla pro mne skvělá zpráva, sedl jsem si a spořádal všechno ,co jsem měl v dosahu asi 5 metrů. Pak jsem odešel na pokoj a do deseti minut jsem usnul hlubokým spánkem spravedlivých.

 

Zdroj: Albena - Wikipedie

Albena je lázeňský komplex, letovisko a městečko severně od Varny a Zlatých písků. Letovisko vzniklo v roce 1958. Pyramidovité hotely u 6 km dlouhé pláže, spousta vysokých (ale nikoli výškových) budov a mezi nimi lesíky a parky.V těsném sousedství je pak přírodní rezervace Baltata. Do Albeny jezdí hodně německých cestovek a ceny jsou tu podstatně vyšší než na zbytku bulharského pobřeží. Hotel Mura, kde jsem byl ubytován tuto charakteristiku potvrzoval. Potkával jsem tam převážně německé a ruské hosty, sem tam nějaký Maďar nebo Čech. Většinou se jednalo o rodiny s dětmi, protože pro ně je koupání na mělké pláži jako dělané. Hotel all inclusive s polopenzí byl pro mne jako účastníka šachového turnaje přímo ideální. Stravování i ubytování bylo vynikající včetně možnosti lehčího jídla, pití a zmrzliny přímo na pláži. Toto se pořadatelům skutečně povedlo.Snad jediné co mi vadilo na hotelu byla špatná dostupnost internetu. Na recepci prodávali jakési kartičky na kterých se dalo seškrábat heslo a získat tak za 2 Leva internetové připojení na 24 hodin, ovšem pouze v hotelové hale, nikoliv na pokoji.Horší už to bylo s počasím. V době, kdy jsme do Albeny přijeli, byla teplota vzduchu 24°C a vody 13°C. Někdy uprostřed týdne ale přišla bouřka, načež následující den byla teplota vzduchu 26°C a vody 10°C. Nedalo mi to a do vody jsem vlezl abych si pár vteřin zaplaval a tak překonal svůj rekord, který byl 14°C. A mohu říci, že pocit, když člověk po takové koupeli vylézá z vody, je naprosto skvělý.

No a teď k šachovému dění. Turnaje se zúčastnilo 163 hráčů, z toho 15 velmistrů a 23 mezinárodních mistrů. Já jsem byl nasazen jako 94. Na umístění mezi prvními dvaceti hlavními cenami jsem si samozřejmě čáku nedělal, ale zajímavý mohl být boj o některou z pěti cen (450-350-250-150-100 Eur) v kategorii ELO 2050-2199.V této kategorii se nacházelo celkem 15 hráčů a já jsem v ní byl nasazen jako druhý, i když to nemusí nic znamenat – viz turnaj v Gibraltaru. Zajímavá byla také kategorie seniorů, kde byly jenom čtyři ceny (400-300-200-100) ale o to reprezentativnější obsazení. Navíc se dalo předpokládat uplatnění pravidla, že každý hráč může obdržet pouze jednu cenu, čímž se okruh kandidátů dále posouval. V úvahu zde přicházeli takoví hráči jako GM Svešnikov 2512, GM Abramovič 2458,GM Radulov 2304, GM Spassov 2335, IM Cvetkovič 2387, no a pak už jsem byl na řadě já.

Turnaj se ze začátku vyvíjel celkem schematicky. V lichých kolech jsem měl silné hráče se kterými jsem prohrával, v sudých kolech jsem měl slabší hráče se kterými jsem vyhrával. Jenže na šachovnici už to tak jasné nebylo. Na GM Chatalbasheva (2560) v 1. kole jsem černými neměl. Ve 3. kole jsem dostal IM Chighladzeho (2396) z Gruzie, a tady už to zdaleka tak jasné nebylo. Chyby jsem se dopustil až v 25. tahu, kdy se u mne projevily zdravotní potíže spočívající v podivných bolestech hlavy ve čtvrté hodině hry spojené s podstatnou ztrátou koncentrace. V 5.kole jsem hrál s bulharským IM Kukovem (2396). Svého soupeře jsem bílými jednoznačně přehrál a dosáhl vyhrané pozice.

 

V této pozici jsem zahrál 25. Vd2!  načež černý musí 25. … Vg4. Nyní bylo nejsilnější 26. Dxa7 Dh4 (26. … Se4 27.Vd8) 27. Jxg4 Dh3 28. Ke1 s výhrou. Bílý ale zahrál slabší 26. Dd7 Dxd7 ? (26. … Dh4 =) 27. Vxd7 Vg2 28.Vxc7 Se4 29.h4 Kh7 30. Vxc5 ? ( K výhře vedlo 30. Jd7 Vg3 31. Jf6 Kg6 32. Vxg7) 30. … Vh2 31.Va5 Vxh4 32. c5 (k remíze vedlo 32.Vxa7 Vh1 33. Ke2 Vh2 34. Kd1 =) 32. …Vh1 33. Kf2 Vc1 34. c4 h5 35. c6 ?? (Proč jsem nezahrál zdaleka plánované 35.Kg3 neumím vysvětlit) 35. … h4 36.c7 Vc2 38.Kg1 ?? h3 a bílý se vzdal. Měl jsem v této partii obdobné potíže od čtvrté hodiny hry jako v předchozích partiích, ale myslím, že to není jediné vysvětlení kolapsu v této partii. Čas jsem přitom měl lepší jako soupeř.

V 7. kole jsem hrál bílými se stejně starým legendárním bulharským velmistrem Spassovem  (2335). Hrála se anglická hra, ve které velmistr dosáhl ze zahájení příjemnější pozici. Pak jsem ho ale začal postupně přehrávat a černý se musel čím dál častěji zamýšlet.

Bílý stojí o něco lépe ale co je důležité, že pozice neodpovídá představám černého  a zejména se zvyšuje jeho spotřeba času. Turnaj se hrál tempem 90 minut na partii + 30 sec na tah. V pozici na diagramu jsem zahrál 28. Da6 . Ještě přesnější bylo 28.Vd1 h6 29. Da6 Vb8 30. Kg2 a pozice černého je dosti obtížná.28. …b4 29. Vd1 h6. Nyní bylo správné nabízející se 30. Vd6 Jd8 31. Dd3 Je6 32. Vd7 s jasnou výhodou bílého. Nyní však přišla opět krize a já jsem zahrál slabší 30. Dc4 a nabídl jsem remis, kterou soupeř bez váhání přijal.

V 8. kole jsem dostal tureckého mezinárodního mistra Atakise (2351). Černými jsem v zahájení nejprve vyrovnal hru, ale pak jsem se dopustil několika nepřesností, které soupeř pěkně využil a zvítězil. Beru to jako trest za zbabělost, že jsem nehrál se Spassovem důsledně na výhru.

Takže přišlo rozhodující poslední kolo. Hrál jsem se slabším bulharským hráčem, který mi ještě před začátkem partie nabídl, že za úplatu mi partii pustí. Odpověděl jsem mu, že to považuji za nesportovní a že chci hrát. V partii jsem celkem rychle získal výhodu a bez většího odporu ji vyhrál a šel jsem sledovat jak hrají mí konkurenti. V kategorii seniorů Spassov prohrál ale měl lepší Buchholz než já. Takže zbývala partie druhého veterána GM Radulova. Ten hrál s talentovaným mladým Rusem, získal pěšce, ale partie přešla do nestejných střelců a vypadalo to na remis.V tom případě bych skončil 4. v kategorii seniorů, protože bych měl lepší Buchholz než Radulov. Mladý Rus však koncovku v časové tísni nezvládl a prohrál, takže tato varianta padla. Informaci o tom, co se děje v kategorii 2050-2199 jsem nemohl sledovat, protože všichni konkurenti už skončili s pro mne neznámým výsledkem. Musel jsem tedy čekat na vyhlašování vítězů, ve kterém moje jméno nezaznělo.

 

Zdroj: Stránky Bulgarian Chess Summer 2013

Cesta domů byla opět dramatická. Již v průběhu týdne jsem zjistil, že moje česká jízdenka mi není moc platná. Protože v Albeně mi nikdo nemohl (nebo nechtěl) pomoci, musel jsem nakonec zatelefonovat do zastoupení Eurotours v Sofii. Po kratším dohadování mi bylo sděleno, že je to jejich chyba, že mi tu jízdenku měli vystavit už předtím.Navrhli mi, abych si jízdenku koupil, že mi ji po příjezdu do Sofie proplatí. Protože vyhlašování vítězů skončilo o něco dříve, stihl jsem dřívější odjezd autobusu a do Sofie jsem přijel někdy okolo půlnoci. Vůbec jsem si ale neuvědomil, že kancelář Eurotours není otevřená nonstop, a tak vlastně nemám kam jít,protože autobus domů mi jede až následující den v 10 hodin. Nezbylo mi nic jiného než si zahrát na bezdomovce, uvelebit se na železné lavici, obložit se zavazadly a pokusit se usnout. To se mi podařilo jen částečně, ale noc jsem bez větších potíží přežil jen trochu nevyspaný. Cesta autobusem domů pak proběhla v pohodě, neboť nás v autobuse bylo jen 16 cestujících, takže každý měl místa dost. No a tak po 34 hodinách cestování jsem tento šachový výlet plný peripetií dojel domů.

Následujícího dne jsem si otevřel internet, abych se podíval, jak jsem vlastně skončil. K mému překvapení jsem zjistil, že v kategorii 2050-2199 jsem obsadil 5. místo, a tedy bych měl brát cenu. Nevěděl jsem co se stalo, ale pro jistotu jsem ihned zaslal maily na ředitele turnaje a organizační pracovnici s požadavkem na vysvětlení a nápravu. Odpovědi jsem se však doteď nedočkal. Pak jsem začal zpracovávat video z této události a ze záznamu jsem zjistil, že pořadatelé dali druhou cenu v této kategorii ukrajinskému 11- letému talentu. Problém je v tom, že tento mladík má Elo 2046, tudíž do této kategorie nespadá. Zda to byl omyl nebo úmysl dodnes nevím.

No a jak turnaj dopadl celkově ? Vyhrál arménský velmistr Tigran Petrosjan před rumunským velmistrem Parligrasem a dalším arménským velmistrem Melkumyanem. Já jsem nakonec obsadil 78. Místo se 4,5 body, což je o něco lépe než nasazovací 94. pořadí. Spokojen ale nejsem, protože před začátkem turnaje jsem si kladl za cíl 5 bodů, a to v mých silách rozhodně bylo.

přidal Petr Mlýnek dne 14.06.2013 | sekce: Turnaje


Aktuální akce

V dané kategorii nejsou žádné dokumenty.

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009