Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Blatného styl

„Styl – toť člověk“ nazval kdysi jeden ze svých článků česko-americký velmistr Luboš Kaválek. Měl tím zřejmě na mysli to, že jak se člověk projevuje v běžném životě, tak se chová i za šachovnicí.

Ale jak uvidíme z následujících citátů šachových odborníků o stylu Františka Blatného, styl není věcí trvalou a neměnnou. V mládí bývá obvykle (nikoliv však u všech) ostrý a útočný, ve středním věku pevný a racionální a po dosažení šachového vrcholu (což bývalo u šachistů dávnými psychology určeno zhruba třícítkou) nastává pomalý ústup ze slávy a styl se stává spíše zaměřeným na vlastní bezpečí a moudrou opatrnost. Je-li tomu tak i u Františka Blatného, pak lze jen těžko řící, byl-li jeho styl v šachu něčím jedinečný. A jak se zdá, ani níže citovaní odborníci se nijak neshodli...

Tenisový styl Františka Blatného v exluzivní společnosti Vlastimila Jansy, Vlastimila Horta a Paula Kerese na mezinárodním mistrovství Československa 1969

Já bych si ale přece dovolil jistou charakteristiku Františkova stylu, vypozorovanou jak při zápasech družstev, tak při společných analýzách i jeho trenérské práci: Ve svých nejlepších šachových letech se František projevoval jako sebevědomý útočník a optimista, který v každém postavení viděl jakousi kombinační zápletku. Říkával: „Chceš vidět, jak jsi mohl tu partii vyhrát? Tak se dívej!“ A už se šachové figurky v jeho rukou jen míhaly a já (i mnozí další diváci) jsme jen zírali. Pak však přišla chvíle vystřízlivění. Frantova kombinace se při pečlivějším pohledu ukázala nekorektní. Jaký byl tedy jeho styl? Pokaždé trochu jiný – ale vždycky až nezodpovědně optimistický – aspoň mezi námi „saláty“. Jak ho viděli kolegové mistři – viz dále:

„Vůdce bílých nezapřel tu ostrý styl brněnských a udeřil“
(Jiří Veselý - Československý šach 1951)

„V turnaji starších juniorů (ročník 1931-1933), který byl letos velmi silně obsazen, zaznamenali spolehlivou a možno říci již ustálenou formu první dva vítězové, brněnští hráči Blatný a Čučka, kteří již dříve si dobyli šachové ostruhy titulem šachistů zvláštní třídy, hlavně hra Blatného působí dojmem solidnosti a vyrovnanosti. V obou vidím výkvět a naději moravského šachu ještě spolu s Pechanem, loňským dorosteneckým přeborníkem ČSR.“
(Emil Richter - Československý šach 1952, 126)

"Velmi pěkně bojoval v turnaji mladý brněnský km Blatný. Také on  zakládal  partie  velmi   dobře  a  dovedl  znamenitě  využít nepřesností, když se jich soupeři dopustili. Dal jim ovšem k tomu příležitost  svým  často  řízným  slohem.  K  velkému turnajovému výkonu mu  vadí jeho poměrně malý  tělesný fond a na  finale bude mít úspěch jen v tom  případě, bude-li dobře i fysicky připraven. Velmi rádi bychom mu přáli další úspěch."
(Josef Louma – Československý šach 1954, 118)

„Brněnskému Blatnému se v turnaji nevedlo dobře. Hlavní toho příčinou asi je, že jeho znalosti theorie zahájení nejsou dnes na nutné výši.“
(Čs. šach 1955, 164)

„U výsledku Blatného je překvapující, že z partií proti posledním 5 hráčům turnajové tabulky zaznamenal jen 1 bod, zatímco hráčům z horní poloviny tabulky byl vcelku rovnocenným soupeřem. Očekával by se však u tak mladého hráče trochu ostřejší styl…“
(Dr. Maximilián Ujtelky - Československý šach 1957, 67)

"O  4. a  5. místo  se rozdělil  Blatný a  Zíta, šachisté rozdílného věku  a stylu, avšak pojetím  hry značně příbuzní. V partiích se  příliš záhy spokojují nerozhodným  výsledkem a tím se obvykle prvního místa nedobývá."
(Fr. Pithart – Československý šach 1959, 149)

"František  Blatný  se  po  roční  přestávce  vrací do naší nejvyšší soutěže, díky své soustavné  přípravě a pevnému i když značně  racionálnímu stylu.  Je pravděpodobné,  že ke  zlepšení sportovní výkonnosti mu pomohla  i soustavná trenérská činnost, zejména s mládeží."
(Fr. Pithart - Československý šach 1962, 3)

"František Blatný a Vlastimil Jansa se tedy v tomto turnaji rozdělili o čelná místa. Ze stylu hry obou byste nepoznali věkový rozdíl mezi dvaadvacetiletým vysokoškolákem a zralým kantorem na pokraji čtvrté desítky. Ovšem to bychom museli předpokládat, že mládež by měla hrát odvážně a riskantně, a to již dnes neplatí. Aspoň Jansa to dobře dokazuje, jeho hra svědčí o zkušeném již mistru, který si nemyslí, že soupeře zteče jediným náporem.
Rovněž Blatný sedmkrát měří a pak teprve udeří. I Blatný i Jansa mají z dosavadních finále přibližně stejně hodnotné výsledky (Blatný dosáhl v těchto soutěžích o něco více než 63% možných bodů, Jansa asi jen o 2% méně). Ale o moc větší jsou Jansovy mezinárodní zkušenosti, poněvadž jako mladý vysokoškolský reprezentant prošel dobrou školou akademických mistrovství světa, Blatný však musel čekat na příležitost "mezi staršími" a té se u nás (natož v cizině) příliš často nedočkal."
(J. Podgorný – Československý šach 1964, str.49)

"Ač se to zdá neuvěřitelným, bylo to poslední úspěšné vystoupení Franty Blatného v polofinalových turnajích přeboru Československa. Zahrál zde svým typickým stylem – s konkurenty remízy, slabé (ne vždy) porazil."
(J. Kalendovský – 1969)

"Charakteristika hry Blatného je všeobecně  známa, a nic se na ní nemění. Zůstává věren svému  stylu, má solidní znalost zahájení, spíš bezpečnou než aktivní hru, o čemž svědčí jeho výsledky (+4-1=6)".
(Československý šach 1972, 19)

A ať si můžete o Blatného stylu udělat obrázek sami, podívejte se na hezkou partii s mistrem Jugoslávie z roku 1962 Dragoljubem Miničem (na předchozím snímku hraje František Blatný s ještě mnohem slavnějším soupeřem Lajosem Portischem).

Blatný,F - Minič [B98]
Sombor, 1966
1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 a6 6.Sg5 e6 7.f4 Se7 8.Df3 h6 9.Sh4 g5

(Tak zvaná Göteborgská varianta, kterou si v mezipásmovém turnaji v roce 1955 připravili Argentinci Najdorf, Pilnik a Panno a použili v tomtéž utkání proti sovětským velmistrům Spasskému, Keresovi a Gellerovi) 10.fxg5 Jfd7 11.Jxe6!? fxe6 12.Dh5+ Kf8 13.Sb5!

(Potud shodné s Göteborgskou historií) 13…Je5 (Fischer proti Gligoričovi v Portoroži 1958 hrál 13…Vh7) 14.Sg3 Vh7 15.Sxe5 dxe5 16.Vd1 Sd7 17.g6 Vg7 18.0–0+ Kg8 19.Sc4! Dc8!

(Chyba by byla 19.-De8 pro 20.Jd5!! a nelze Sc5+ 21.Kh1 exd5? pro mat ve 4 tazích: 22.Sxd5+ Se6 23.Sxe6+ Dxe6 24.Vd8+! s matem v příštím tahu) 20.Sb3 Se8 21.Jd5!

21...Sc5+ (Silnější bylo 21...Dc5+!, které vedlo po 22.Kh1 Sxg6 23.Dxe5 k velmi ostré a nejasné hře, ve které by měl bílý za obětovanou figuru 3 pěšce) 22.Kh1 Vxg6 23.Vf6!! (Tento jemný tah, který je klíčem k výhře bílého, černý neviděl) 23…Vg7 24.Dxh6 Jd7 25.Je7+!!

25...Sxe7 26.Sxe6+ Sf7 27.Sxf7+  a černý se vzdal, protože následuje dvoutahový mat. Nešlo ani 25.-Vxe7 pro 26.Vxd7! Vxd7 27.Sxe6+ atd. (F.Blatný -Rovnost 9.10.1966) /Europe Echecs 5 Novembre 1966, No.94/

přidal Jan Kalendovský dne 02.04.2013 | sekce:


Aktuální akce

V dané kategorii nejsou žádné dokumenty.

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009