Vyhledávání

  
podrobné vyhledávání

Přihlášení

     
zaregistrovat se    zapomenuté heslo
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontakty

Adresáře

Jihomoravský šachový svaz

Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010

Webmaster

Šimon Macharáček
simon.macharacek@gmail.com

RSS kanál

Sledovanost

Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.

Podrobný výpis článku

Návštěva festivalu v Brně

Ačkoliv je v tomto týdnu upřena pozornost většiny šachových nadšenců na dění na olympiádě v tureckém Istanbulu, doufám, že pár postřehů šachového amatéra z návštěvy úterního 4. kola Trade Fair Chess Festivalu v Brně si také zde někdo aspoň proletí očima.

Už při příchodu na Podnikatelskou fakultu v Technologickém parku mohu s uspokojením konstatovat, že kuřáků – šachistů zřejmě výrazně ubývá. Na schodech před hlavním vchodem vidím jenom dva – pana předsedu Vachka a maminku Adama Dvořáka. A hned se dovídám jisté podrobnosti o příčinách prohry jedné důležité Adamovy partie na ME mládeže v Praze. Asi po sedmém tahu se mu spustila z nosu krev a nechtěla se zastavit. Adam utekl na svůj pokoj, kde se pokoušel nepříjemné krvácení zastavit papírovými ubrousky. Moc to nepomáhalo, časová ztráta narůstala, partii pak bez odporu prohrál. Vzniká otázka, jak na pořadateli samými tak vychvalovaném mistrovství bez diváků (a tedy i některých rodičů) fungovala zdravotní péče o mladé účastníky.

Vcházím do budovy, která se zdá být příjemně klimatizovaná, a moje první kroky vedou dlouhou chodbou do bufetu. Vlastně mne tam pozval přítel Jan Gorčák, dříve hlavní organizátor šachového života v Bučovicích, dnes obnovitel (snad) bývalé šachové slávy v brněnské čtvrti Židenice, kde vede školní kroužky. A navíc je neúnavným pořadatelem šachových pobytů v Tatrách i ve Vřesovicích. V bufetu vystavil dnes jakousi improvizovanou fotogalerii a mně pak ukazoval různé rodinné fotky svých dvou dítek na různých zájezdech. No který rodič se rád nepochlubí svými ratolestmi, že...

Do bufetu, který je relativně daleko od tří hracích místností v učebnách, takže ani zvýšení hlasů diskutujících nemůže žádné opravdové šachisty při hře rušit, se pomalu trousí žízniví účastníci turnajů. Na kávu přišel i velmistr Robert Cvek, kterému se líbí červené triko s logem Brněnského festivalu i jeho barva. Podobné si pořídil Michal Kalod – jenže z jednoho z mladších ročníků. Snad jim ta „klimatizovaná“ trika přinášejí dobrý pocit při hře i body. Kalod vyhrál včera s táborským Luďkem Meszárošem a já při opisování partie marně přemýšlel, proč se Meszároš v nadějné pozici kolem dvacátého tahu vzdal. „Co to bylo – náhlá nevolnost?“. „Ale – zazvonil mi mobil“. To je smůla – ale Luděk s mírnou trpkostí v hlase říká, že on byl odhalen, ale jiná dvě zazvonění ve stejném sále rozhodčí jaksi neregistrovali. Potvrzují to i výpovědi dalších svědků. Nikde ovšem není psáno – že rozhodčí nemůže být postižen mírnou sluchovou či zrakovou vadou – nebo už to v Pravidlech FIDE ošetřeno je?! Takže záhada je vysvětlena a můžeme pokračovat v konverzaci s příchozími.

U okna bufetu stojí naši předsedové, čestní předsedové a prezidenti v jedné (pardón – ve dvou osobách) Jura Vachek a Dosi Točev. Probíráme tak trochu dnešní pohřeb brněnské šachové legendy a jednoho z trojice neslavnějších brněnských kavárenských hráčů (Macháček, Bezdíček) Dušana Pospíšila v židenickém kostele. Šachisty při něm zastupovali především Josef Spodný – Dušanův dlouholetý klubový kolega a František Vykydal, také již legenda, která oslaví brzy 80ku!

František také přinesl řadu kompletních výsledků např. z turnaje seniorů v Rychnově nad Kněžnou, které vylepil na chodbě. Až mi zatrnulo – ve čtvrtek budu odhalen jako šachový podvodník a lhář čtenáři Brněnského deníku. Poslal jsem tam v pondělí svoji pravidelnou rubriku, v níž jsem uveřejnil konečné výsledky všech tří věkových kategorií 50, 60 a nad 70 let, ačkoliv turnaj ještě pokračoval. Celá léta se totiž v Rychnově hrávalo na 7 kol, letos však na devět. A já si toho nevšiml – inu – jak nazvat tento novinářský prohřešek? Síla zvyku?

Popíjím tedy své první dnešní čepované sponzorské pivo a najednou slyším pana Vachka, který někomu vypráví story, začínající slovy: „Když jsem jel emhádou...“. Nemohu se udržet smíchy a mám hned námět pro prezidentského kandidáta pana Přemysla Sobotku, který ke svému odporu k přechylování ženských jmen by mohl přidat i zákaz přechylování zkratek (MHD) a tím by jistě přilákal mnoho voličských hlasů...

Někteří dnes již dohráli: Karel Kratochvíl není moc spokojen se svým výkonem proti Vojtu Plátovi a tak přijímá pozvání na ferneta. Moc jich dnes zas nebude – slibuji. Jako první skončila v tomto kole partie Otakar Šaršon – Věžník. Sponzor a pokladník turnaje musel na nutnou služební cestu a tak oznámil ještě před kolem, že to prostě nestihne a omluvil se. A jak je to v tomto turnaji zařízeno? Jak se dovídám, tak pan Věžník kromě kontumačního bodu (ten je mu nanic) dostal podle propozic vratný vklad soupeřův (zde 300 Kč). Tož tak... Dočasná nepřítomnost Otakara Šaršona mne ovšem mrzela, chtěl jsem s ním projednat různé záležitosti. Ale co chci vlastně řici – ze všech zatím pěti odehraných kol (5 x 44 partií) je toto jediná kontumace! Není to krásné vysvědčení pro hráče i organizátory?

A je na čase se zvednout a projít se aspoň po chodbě. Mnoho potkávaných dobře znám, někteří mi dodatečně k čemusi blahopřejí. Dobrý je Vladimír Štefl, který mi vysvětluje, že jsem mohl v sobotním rapidu porazit Milana Šnorka ještě rychleji než minule, kdybych zase zahrál včas e4-e5! No vida – jsou ještě lidé, kteří moje články nejen čtou, ale i partie přehrávají. Zřejmě na počítači – z textu to není ihned zřejmé. No jako vždy má Vladimír pravdu – šachová slepota je však nemocí nevymýtitelnou.

Samozřejmě se ke mně hlásí i pan Prokop – zdá se mi, že podle odehraných partií je to úplně jiný člověk, než kterého znám z pravidelných turnajů na Třetí sobotě nebo ze zápasů Morendy v naší společné klubovně na ZŠ Staňkova. Včera hrál černými s Karlem Kratochvílem jednu z nejstarších variant Pircovy obrany zcela dobře a „teoreticky“ až do nějakého patnáctého tahu – že by to byl ten samý Jiří Prokop. Ano je. Naučil se to z knížečky Horta a Přibyla, ačkoliv by postačila i Pachmanova Teorie moderního šachu II z roku 1956 – tak je ta varianta stará.  A jistě starší – leč nepomohla.

Nastal čas obejít hrací místnosti. Začínáme u sálu, vyhraženého těm nejvzdálenějším deskám. Kupodivu je od bufetu nejblíž. V učebně je klid, bílé zářivkové světlo, příjemné ovzduší, každý druhý hráč, když si mne všimne, pokývá přátelsky hlavou. Dosud „nuloví“ pánové Sojka a Urbanec ze Střelic dali svoji partii za remízu poměrně záhy, aby se vzdálili Karlu Glacnerovi. Ten je však přelstil a na 44. stole přemohl Lýdii Hemalovou.

Takže popojdeme do druhého sálu – i zde je klid a poměrně dobré ovzduší – jenom některé velmi známé tváře bychom snad očekávali „o patro výše“. Třeba mistra Piankova, nebo WFM Míšu Svobodovou... Takže raději zase na chodbu, která se z druhé strany budovy stala rájem analytiků. Petr Skácelík zde probírá svoji partii s panem Bohuslavem Křenou, Luboš Svíženský s Petrem Kučerou, Petr Žitný s Danem Gajdošem. Absolvent lesnické školy v Hranicích Gajdoš je již prvním rokem na výšce, ale dobrodružné oběti ve svých partiích praktikuje stále. Včera s Křenou to byla vskutku divočina, ale to odmítnutí remízy již bylo přehnanou bojovností. Dnes se Žitným neprohrál a pochvaloval si: „Že jsi to b3 neviděl!“.

Cestou potkávám pana Jana Hofírka, vzájemně se ukláníme a ruce podáváme beze slov. Jeho Benedikt zde zatím skvěle odráží nájezdy mezinárodních mistrů, první partii prohraje až zítra s velmistrem Tallou. Zřejmě z neznalosti strategických principů výměnné španělské, kde Talla témeř učebnicově uplatní pěšcovou převahu bílého na královském křídle. Ale to bude až zítra...

Obejdeme chodbou celý interiér a co nevidím: Jirka Majer z Kuřimi háže desetikorunu do automatu na kávu, ten zachrčí, ale nevydá nic. Ani nápoj, ani vložený peníz. To máš za to, že nechodíš do bufetu paní Dany! Tam by se to stát nemohlo. Paní Dana je připravena na vše. I na to, že šachisté mají takový zvyk platit v bufetu těmi největšími bankovkami. Já měl ssebou jen tisícovku a trochu jsem se obával, co se stane, až si budu chtít koupit kávu. Vždyť to znáte ze stánků i ze supermarketu: „To nemáte menší?!“. Paní Dana se málem urazila, když jsem se omlouval za svoji velkou bankovku (takové mi nosí paní pošťačka s důchodem – já za to nemůžu), a vyzvala mne, kolik že u ní chci rozměnit – dvacet tisíc, padesát tisíc?

Myslím, že nastal čas na návštěvu místnosti, kde hrají velmistři. Již při vstupu je zde cítit napětí. A jakési dusno. Že by nefungovala klimatizace? Bernášek bojuje s Glejzerovem, což je první nasazený hráč. Je to ten pán, co jsme ho s Vladimírem Ševčíkem potkali v sobotu na konečné třináctky. Já ty novodobé velmistry moc neznám, ale tento je jistě dobře etablovaný. Dnes jsem si pustil na internetu svůj oblíbený ruský web Chesspro a hle, pan Glejzerov zde má zajímavý článek „Černé kyvadlo – bílý trojúhelník“. Zítra ho prostuduji – slibuji!

I další dvojice bojují jako lvi, na příklad Benedikt Hofírek s IM Vasilijem Gagarinem. Dámský gambit – pozice je vyrovnaná. Jen Šimon Macharáček s mistrem Plischkim již dávno chybějí.

Doma jsem se na tu partii podíval – a zde je něco jako odhalení: 

Macharáček,Šimon - Plischki,Sebastian
Brno Trade A (4), 28.08.2012
1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 d6 6.Se2 Se7 7.Se3 0–0 8.0–0 Jc6 9.f4 Dc7 10.De1 Jxd4 11.Sxd4 e5 12.fxe5 dxe5 13.Dg3 Sc5 14.Sxc5 Dxc5+ 15.Kh1 Kh8 Diagram

16.Vxf6 gxf6 17.Dh4 Vg8 18.Dxf6+ Vg7 19.Dd8+ Vg8 20.Df6+ Vg7 21.Dd8+ (V C-B nalezeno 9 předchůdců - nejstarší Sherman-Penrose, BCF-ch Coventry 1970) 1/2

Pan Závodný mi potvrdil, že má ve své databázi – zatím prý druhé nejobsáhlejší v ČR – celých 13 předchůdců této partie. Tak se mi zdá, že jinak sympatický pan Plischki si přijel na náš turnaj opakovat známé varianty – v pátém kole překonal sám sebe:

Plischki,Sebastian - Ganaus,Hannes
Brno Trade A (5), 29.08.2012
1.d4 d5 2.c4 dxc4 3.e4 Jf6 4.e5 Jd5 5.Sxc4 Jb6 6.Sb3 Jc6 7.Jf3 Sg4 8.Jg5 Sxd1 9.Sxf7+ Kd7 10.Se6+ Ke8 Diagram

(A zde uvádí Chess-Base 2012 plných 109 předchůdců!) 1/2
 
Možná začnu měnit svůj přístup k pravidlu FIDE o zákazu remízy před 40. tahem. Ale co by s tím mohl dělat rozhodčí, i kdyby to pravidlo musel v našem turnaji respektovat? Vždyť remíza se zdá být zcela vynucená! Ostatně obdivuji hlavního rozhodčího brněnského festivalu Mirka Hurtu, jak to všechno zvládá – zejména to obíhání tří hracích prostor. No, je to mladý chlapec – dnes slavil teprve 43. narozeniny – a věděl to jen jeden člověk, který to ovšem neopomněl „poslat dál“. Ne – já to nebyl.

Ale vraťme se do prvního hracího sálu – o tom dusnu. Jednak je tam jakási zcela nepotřebná obří obrazovka, která monitoruje dění na první šachovnici – proč, když se každý návštěvník může v klidu za hráče postavit a koukat „naživo“. A pak prý je tam horko, že je tam xerox často používaný. Tož pozor, páni pořadatelé, snad pro elitu našeho turnaje by bylo správné vytvořit prostředí co nejpřátelštější. Je to jen můj námět – nehněvejte se hned. Máte pravdu v tom, že kdo nic nedělá – nic nezkazí.

Ale já už se v úvodu přiznal ke svým pochybením. Tak se zas vraťme do bufetu. Dopijeme pivo, převezmeme od pana Hurty pakl partiářů k domácímu opisování a co s načatým večerem? Nakonec jsme zbyli my tři přátelé: já, Zeman a Zemánek. Pěkná trojka. Večer končíme v jedné útulné hospůdce v Králově Poli, jejíž jméno si již nepamatuji a čekání na rozjezdy nočních autobusů si krátíme v nonstop pekárně na Palackého ulici. Před půlnocí již hajdy na nádraží – totiž domů. Zítra se zase hraje v 17 hodin – tak ať se dobře vyspíte.

přidal Jan Kalendovský dne 31.08.2012 | sekce: Turnaje


Aktuální akce

Aktuality ze soutěží

» 
» 
» 
» 
» 
 
PeloDesign, 2002-2009