Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010
Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.
"Vytvořit expertní tým na provedení analýzy a navržení zdůvodněných možností získání dalších příjmů pro ŠSČR ze všech oblastí šachového života, nejen z členských příspěvků - zprávu vypracovat nejpozději do 31. 8. 2007, zveřejnit ji na webových stránkách a zaslat na krajské svazy – na 36. schůzi VV 19.3.2007 přijal VV ŠSČR usnesení o vytvoření expertního týmu, za VV ŠSČR byl jejím členem a koordinátorem ustavení schválen hospodář J. Papay, dále bylo dohodnuto, že v expertní skupině budou zastoupeny všechny KŠS."
V uvozovkách je jeden z bodů usnesení minulé konference ŠSČR 2007. Díval jsem se na web ŠSČR a zpráva, jež měla být do 31.8.2007, jež měla být zveřejněna a již měly dostat KŠS - tam není. Tento citlivý bod usnesení konference (nejvyššího orgánu) NEBYL SPLNĚN!
Podivné je i to, že měly být zastoupeny všechny kraje - přitom (viz minulé příspěvky) člen VV JmŠS p. Hampel neví, zda tato komise vůbec funguje (to není nic proti p. Hampelovi) a předseda p. Ciprys píše, že je vinou JmŠS, že se jednání komise nezúčastnil. Zvláštní.
Mimochodem - návrh na zvýšení členských příspěvků o 100 % prezentuje VV ŠSČR právě jako doporučení této záhadné expertní skupiny.
28. ledna se konala konfernce JmŠS. Po ní zveřejnil předseda VV krátkou zprávu, kde mj. referoval o vystoupení člena VV ŠSČR p. Buchníčka a mj. konstatoval, že:
"Bohužel se delegáti nedozvěděli téměř nic o koncepci ŠSČR v populární oblasti členských příspěvků, což zřejmě bude překvapením až přímo na konferenci 23. února."
A to je velmi zvláštní, protože na webu ŠSČR visí návrh změny Ekonomické směrnice pro celostátní konferenci, kde je navýšení 100% oproti současnému stavu (to není málo, že?), s tím, že tento návrh schválil VV ŠSČR 15. ledna 2008. Pan Buchníček byl na tomto VV přítomen.
Takže - koncepce VV ŠSČR je v této oblasti zcela jasná - nárůst o 100%. Proč to nedal VV vědět krajům před jejich konferencemi? Čím to, že p. Buchníček neví o schvalování návrhu, u něhož byl přítomen? (Pozor, to není nic proti p. Buchníčkovi, jen je to celé velmi podivné.)
V prvním řadě musím souhlasit s panem Kalendovským. Můj pohled na věc. Řada hráčů, kteří nemají kurzy trenéra a trénují mládež mají mnohem víc úspěchů, než řada proškolených trenérů u nás!! Tito trenéři to dělají jen pro peníze a ne šachy. Je jim jedno co trenují skoro žádné podklady jen když zacinkájí konrunky.
Možnosti šach. svazu jsou tady velmi omezené. Prakticky veškeré změny ve školení trenérů podléhají schválení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. O pravomoc školit trenéry musí každý sportovní svaz či organizace žádat v akreditačním řízení ministerstvo a není zrovna jednoduché splnit všechny podmínky, které jsou leckdy z hlediska potřeb šachového sportu na hlavu postavené. ŠSČR však nemá jinou možnost než podmínky ministerstva respektovat, jinak by nemuselk akreditaci ke školení trenérů získat. O tom by koneckonců mohli vyprávět Slováci, kde ještě před několika lety Slovenský šachový svaz v akreditačním řízení neuspěl, trenéry školit nemohl, a jaké to způsobilo problémy především těm, kteří trénovali (nebo chtěli trénovat) na živnostenský list, netřeba snad zdůrazňovat.
http://www.chess.cz/web/informace/komise/tmk/skoleni/vzdelavani-treneru.html
Po přečtení příspěvku p. Závodného jsem se podíval na legislativu ŠSČR, byl tam jediný dokument, který podle názvu souvisí s touto diskusí. Viz úvodní odkaz.
Ani z něj není jasné, co musí být dodrženo (třeba kvůli předpisům ČSTV či MŠMT) a co je rozhodnutím šachového svazu. Asi jen to druhé lze změnit.
No jsem také jeden z postižených, kterému bylo řečeno: propadla ti druhá trenérská třída. Dobrá, řekl jsem si i třetí je dobrá, však se to dá obnovit. No, ale pak jsem se dověděl, že musím začít od začátku, tedy 4. třída (právě jsem se vrátil ze školení v Rajhradu, kde jsem 3 hodiny školil - jako nekvalifikovaný lektor - právě účastníky školení 4. třídy).
Nazpět k trénování jsem se vrátil teprve po odchodu do důchodu. Předtím jsem asi 15 let trenérskou činnost nevyvíjel, snad jen tu maličkost, že jsem za tu dobu napsal a vydal 129 brožurek, které jsou alespoň trochu oceňované trenéry a hráči a dále vydal 2 knihy u Plisky, mám internetové stránky smetodickými lekcemi, občas napíši i na tento server. V současné době se snažím ve dvou kroužcích (2 x 8 žáků) v Boby centru předávat své zkušenosti a třeba i pracovat s počítačem a šachovým softvérem, který je v současné době nutností jako příprava na turnaje.
Bylo mi řečeno, že budu dostávat menší odměnu. Nevadí, vždy jsem byl zvyklý pracovat bez nároků na odměnu jako dobrovolný šachový funkcionář (UNI Brno), tak i trenér a každý ví, že i za vydávání šachové literatury dohromady nic není. Důležité je, že MNE práce baví a že moji svěřenci (doufám) jsou spokojeni.
Zdeněk Závodný
Asi by bylo dobré v diskusi oddělit jablka od hrušek. Pokud jde o kvalifikované trenéry (a jejich seznamy), pak trenérskou práci jistě může vykonávat kdekdo (podobně jako kdekdo může učit děti číst a psát). Pokud ale mají šachy patřit mezi sportovní svazy, být členem ČSTV, mít hospodaření v souladu se zásadami ČSTV, mít v pořádku odměny trenérům ... pak ta školení, seznamy, trenérské třídy... jsou nutné. Stejně jako tlak na aprobaci učitelů a jejich další vzdělávání, pokud chce být škola zařazena do systému škol. Jinou věcí je, že někdo může mít i "bez papírů" výborné pedagogické vlohy, někdo jiný "s papíry" může být neschopný nebo i činnost nevykonávat.
Rok co rok vyplňuji formuláře pro Českou obec sokolskou - i tam se sleduje, zda oddíl má kvalifikované trenéry a rozhodčí... Tohle nebude výmysl funkcionářů ŠSČR.
To co říká kolega David Ciprys, je v mnohém jistá demagogie. K čemu je tedy seznam trenérů, když tuto záslužnou práci může vykonávat (za jistého zájmu rodičů, klubů atd.) kdokoliv? Chápu, že se zastává svých svazových kolegů (jinak by někteří z nich mohli přijít o práci), ale například "kauza" trenéra ženské reprezentace Richarda Biolka (viz diskusi na 1. Novoborském) ukazuje, jaké jsou zde nejasnosti zejména ze strany funkcionářů. Hraji šachy již téměř 50 let a hraji je především, jako většina z nás - pro zábavu. Argumenty, kterými nám pan kolega Ciprys vyhrožuje (špatný systém, domluvená utkání, blicky místo regulérních zápasů) platí snad na profesionální úrovni, ne však na té většinové naší. Ostatně v Brně se tyto nešvary objevovaly velice zřídka, zažil jsem takových utkání opravdu pár (tedy mnohem méně než necelé procento ze všech, která jsem absolvoval. Navíc vždy jsme se tomu vysmívali coby "venkovanským manýrům"). Klasický způsob bodování výsledků platil více než sto let - to je snad taky důkazem, že se plně osvědčil. To stejné by se dalo říci o zavádění elektronických hodin - podle mne je za tím hlavně zájem firem, které je vyrábějí (potřebují odbyt a zisky), resp. funkcionářů, kteří (možná) je vnucují všem klubům s úmyslem, který nemusí být jen čistě nezištný. Připadá mi trochu komické, že naše amatérské partie teď občas trvají déle (máme tedy na přemýšlení více času) než mistři v extraligách a přeborech republiky. Proto přibývá hrubých velmistrovských chyb v závěru partií a např. Botvinnik se musí v hrobě obracet. Nejrůznější změny, které sportovní svazy činí k lepšímu zviditelnění (či zatraktivnění) svých sportů a přitažení sponzorů jsou prováděny - domnívám se - účelně (ne vždy - viz kalendáře s nahatými fotbalistkami a pod.) především na vrcholové (profesionální) jejich úrovni. Není třeba tím zatěžovat nás - obyčejný chudý šachový lid. A na závěr malé rýpnutí - na poslední jihomoravské volební konferenci byl ratingový průměr většiny zastupitelů pod hranicí 2000 bodů a jen někteří malinko vyčnívali. To také cosi napovídá - nebo se mýlím? Rád si samozřejmě přečtu i jiné názory!
Uvážíme-li, že kvalifikace trenéra 1. třídy je doživotní, je naopak chválihodné, jak málo plevele bují v této statistice. Vždy v minulosti to bylo přesně naopak. Že tam někteří chybějí? Pokud formální kvalifikaci nepotřebují a rodiče (nebo živnostenský úřad u trenérů z povolání) ji nevyžadují, nikdo (na rozdíl od řady jiných sportů) je ke školením nenutí. Pro všechny ostatní nabízí svaz propracovaný systém “trenérských licencí“. A ty tři body za vítězství nebo počet výher jako hlavní kritérium? Dal někdo někdy lepší návrh jak předejít blicáčkům místo utkání, když na zápise o utkání se hned od začátku skví 8 remízek? Někomu to možná ani nevadilo, ale považujeme-li šachy za sport (těm, kdo je za sport nepovažují, doporučuji, aby navrhli vzdát se dotací ze Sazky a od státu ve výši 3-4 miliony a nahradit je členskými příspěvky), pak musíme respektovat i některé sportovní zvyklosti. Jsou sporty, které kvůli divákům a televizím upravily svá pravidla k nepoznání. Na ty pak často žehráme, kolik mají sponzorů a prostoru v médiích. Vždy je to něco za něco.
Postup svazu mi připadá zcela formální, hloupý a k smíchu (stejně jako mnoho jeho dalších rozhodnutí - tři body za výhru, větší váha počtu výher než skóre a jiné příklady). V seznamu "uznaných" trenérů nacházím šachově mrtvé duše, zatímco skutečně skvěle pracující trenéři (jediný příklad za všechny - pan ing. Zdeněk Závodný) tam chybějí. K čemu taková nesmyslná evidence je?