Adresa: Hybešova 119
664 17 Tetčice
IČ: 22894420
č.ú. 2700140505/2010
Statistiky sledovanosti jsou dostupné na serveru navrcholu.cz. Tamtéž lze najít srovnání sledovanosti s dalšími šachovými stránkami.
Rovněž děkuji! A to je vono! Můj gramatický cit mi říká, že jenom tak je to správně!
Koukněte na Neklanovu partii z 1. ligy, jak krásně obětoval dámu.
http://www.chesstalker.com/cs/QEWCuNqZccMS
Zajímavá publikace Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (Academia 1985) dává vysvětlení - jména typu Litomyšl, Soběslav, Boleslav, Břeclav (= Břetislav) jsou vlastně jen mužská jména, ještě v 16. století se jako mužská i užívala. Pak se v centrální části Čech začala pociťovat jako ženská a postupovalo to na východ, nicméně uvádí: "Jiná situace je na Moravě a ve Slezsku, kde jsou dost často tato jména v místním úzu v rodě mužském. Místní jména typu Olomouc, Břeclav si ve východních nářečích zachovala původní mužský rod."
Aneb - nepoužívejme zkažený středočeský tvar (byť vydávaný za spisovný) a držme se logických a přirozených mužských tvarů. Z výše uvedeného plyne, proč citem staří Břeclavaní pociťovali per analogica "ten Vídeň".
Takže - Do Břeclava! Na Břeclava!
Děkuji rovněž panu Ciprysovi. Jde zřejmě o jazykový vývoj. (Za co by pak jazykozpytci brali prachy, když by nic neměnili.) V básni Petra Bezruče Kuřim, se rovněž uvádí "z Kuříma a do Kuříma" a dnes platí za správné - do Kuřimi.
No, asi by to chtělo nějakého jazykozpytce, já jsem si vždycky myslel, že přípustný tvar je do Břeclavi i do Břeclavě. Člověk se s tím běžně setkává.
A starý Břeclavák by dodal, "Ále neplkoc, dyť neznáš tu piesničku Za Starú Břeclavú u tej boží muky? Je tá Břeclava, tak idu do tej Břeclavy!"
Mimochodem staří Břeclaváci chodívali z Břeclavy na trhy vždycky jen do Vídňa, nikdy ne do Vídně.
Proto když byl u nás Vánoční turnaj, měli jsme na dveřích nápis Vitajte u nás, ať se nikdo nehádá, jestli tam mělo být v Břeclavi nebo v Břeclavě :-)
Tak Břeclav se skloňuje podle kosti. Já to tušil, ale pochyboval. :-) Děkuji Pavlu Čapkovi za odkaz.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=372&dotaz=b%C5%99eclav
Děkuji Petrovi (teď váhám, jestli jsem to "i" zvolil správně) za milé vysvětlení problematiky české gramatiky. :-) Svého času jsme se bavili na úkor kolegy z kanclu, který se jmenoval Sys. Při dotazu s jakým "i" se vlastně píše, jsme dodávali, že s tvrdým a krátkým je lepší, jak s dlouhým a měkým. :-) Už raději končím, protož "ten nahoře", už zvedá obočí...
Vlastně by mě ani nenapadlo, jaký to rébus město Břeclav ve svém názvu skrývá. Já jakožto tuctový Čech, svádím den co den urputný /někdy spíše zoufalý/ boj s mateřským jazykem. Či s jeho pravopisem. Dilema pana Jiřího Majera mě natolik zaujala, že jsem si musel o Břeclavi vyhledat nějaké informace. Takhle, na první pohled mně tvrdé y v náazvu nijak neštymuje. Mnohem více zraku ladí měkké i. Ale proč je správně - Břeclavi, když píšeme třeba - Bratislavy ?
No, já přesný návod určitě neobjevím, ale jedno vím přesně. Zkusím to rozumem českého Švejka:
,,Vono totiž, paní Müllerová, jestli ta Břeclav nebude nejspíš ten Břeclav. Protože, Němci nejsou žádní blbci, to se samo sebou rozumí, paní Müllerová a podle nich je Břeclav - ten Lundenburg. To vědí, paní Müllerová, kdyby ten českej národ ve volbách volil knížete pána, mohli jsme mít časem Lundenburg a nemuseli jsme si tu blbnout hlavy s měkkým, nebo s tvrdým "i - y."
Břeclavě ;-)
Nebo Břeclavy???